Jihočeská perla funkcionalismu

Spolek Živá vila a Kralova vila
Prachatice

Klasifikace

Venue

Projekt

Perpedes GrantsŽivá vila

Místo

Živá vila

Živá vila je akční společenství lidí usilující o záchranu a smysluplné využívání vily Johanna Nepomuka Krale v Prachaticích, která patří k nejhodnotnějším stavbám jižních Čech. Dnes jí bohužel hrozí demolice kvůli pravděpodobně zastaralému plánu silniční přeložky II/141, která byla naplánovaná v 70. letech minulého století

 

Památka nebo silnice?

Jihočeská perla funkcionalismu nyní zeje prázdnotou a čeká na demolici. Spolek Živá vila usiluje o konstruktivní odborné jednání ve věci záchrany vily a jejího využívání pro kulturní a společenské aktivity. Místní samospráva se ale k této iniciativě staví chladně a plánům na výstavbu silniční přeložky se nevzdává, přestože komunikace, která by měla místem vést, je podle odborníků nepotřebná a neodpovídá současným normám. V roce 2014 byla podána žádost o zapsání stavby na seznam nemovitých kulturních památek. Ministerstvo kultury ČR stavbu památkou prohlásilo, ovšem město Prachatice proti tomuto rozhodnutí podalo jakožto vlastník rozklad, který pro vilu nedopadl pozitivně a stavba byla ze seznamu památek v roce 2017 odebrána. Důvod byl prozaický: nutnost výstavby silniční přeložky.

Kralova vila byla v období 2008–2015 prázdná, obývaná jen bezdomovci. V letech 2015 – 2017 získala spoluzakladatelka spolku Pavla Zelenková objekt do pronájmu za symbolickou cenu 2000 Kč ročně a členové začali s drobnými opravami. A nebylo toho málo. Pokáceli náletové dřeviny, uklidili zahradu a přilehlý sad. Osadili nové okapy, vyměnili rozbitá okna, odstranili plísně a objekt vymalovali. Také zavedli znovu do budovy elektřinu a vodu. To vše ve svém volném čase, bez ohledu na vysokou finanční i fyzickou náročnost.

Vila ožívá

Opravená vila se stala centrem dění. Členové začali organizovat kulturní, společenské a vzdělávací akce. Během dvouletého působení jich zvládli přes 80, ať už se jednalo o koncerty, básnická čtení, vernisáže, divadelní představení, workshopy nebo přednášky. Každou středu si obyvatelé Prachatic mohli upéct pizzu či chleba v hliněné peci, kterou členové postavili společně s dalšími dobrovolníky v zahradě za vilou. Organizátoři dokázali do Prachatic pozvat alternativní kapely, které by těžko zahrály na oficiálních městských akcích. Vysoká návštěvnost potvrzovala, že přesně taková nezávislá, alternativní platforma ve městě dosud chyběla. Spolek dokázal ve městě vytvořit komunitu s nadregionálním přesahem. Na koncerty dojížděli lidé i z jiných krajů ČR. Nešlo ale pouze o kulturní vyžití, počiny měly zároveň upozorňovat na architektonickou i historickou hodnotu stavby.

V roce 2017 město odmítlo nájemní smlouvu prodloužit, přestože stavba silnice byla a je stále v nedohlednu. Živá vila musela objekt vyklidit a objekt se opět ponořil do regresivního spánku. Od té doby se jeho členové intenzivně zabývají projektem zmiňované přeložky a snaží se dokázat její nepotřebnost, případně prověřit alternativní vedení trasy. Poté, co bude hotová analýza dopravní situace ve městě, která – jak doufají členové spolku – vyjde v neprospěch obchvatu, mohou znovu zažádat o obnovení procesu prohlášení památkou.

Kral a Reichel

Stavebníkem vily byl Johann Nepomuk Kral, jehož firma byla jednou z nejstarších prachatických firem. Kral vlastnil velkoobchod s koloniálním zbožím, provozoval autodopravu a pražírnu sladové kávy. Obchodní úspěchy umožnily majiteli firmy vybudovat v letech 1931–32 v sousedství budovy skladiště vlastní rodinný dům, pod jehož projektem se podepsal vídeňský architekt Fritz Reichl. Svému účelu dům ale sloužil pouze do roku 1945 - po odsunu jeho majitelů se nejprve objekt využíval jako jesle, následně mateřská škola, v posledních letech pak jako školní družina.
Autor vily Fritz Reichl (* 2. 2. 1890 Baden u Vídně, † 1959 Los Angeles) byl rakouský architekt židovského původu. Patřil k vídeňským modernistům. Vila odráží vliv architektury Adolfa Loose, který je patrný v sevřené hmotě stavby a v symetrické podobě průčelí. Na Adolfa Loose také odkazuje skladba oken vypovídající o vnitřním uspořádání domu) a arkýř na hlavním průčelí. Podle Evy Erbanové z Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích je vila kvalitou architektonického ztvárnění srovnatelná se špičkovými stavbami tohoto stylu v celé republice. Přirovnává ji například k památkově chráněné vile Gustava Haase v Brně Pisárkách (1928–1930, architekt Ernst Wiesner), nebo k památkově chráněné vile Pauly a Hanse Briessových v Olomouci (1933–1935, architekt Jacques Groag). Stylově srovnatelné obytné domy nalezneme také ve Vídni ve vzorové kolonii moderního bydlení Werkbund Siedlung z roku 1932. Stavba byla zařazena do publikace Slavné vily Jihočeského kraje.

Jan Bartoš