Jsme posedlí časem. Kdybychom se naučili milovat prostor stejně intenzivně jako čas, možná bychom objevili nový význam výrazu lidského života
Edward Abbey
Morgan O’Hara v galerii Školská po celý srpen, kdy byla na rezidenčním pobytu v Praze, bydlela a využívala ji jako studio. Zajímavé je, že statisticky byl tento srpen prý nejteplejším a nejsušším měsícem v historii, tedy od roku 1880, kdy začaly být teploty a vůbec meteorologická data zaznamenávány. Pro pražský pobyt si Morgan připravila určitá východiska a s těmi vstoupila i do dialogu s prostorem. Ve hře byly různé jeho kvality včetně architektonického tvaru, akustiky, celého okolí, minulosti, sociálních vztahů, topologie a planetárních fenoménů jako střídání dne a noci v podobě měnícího se světla a teploty.
Pro artikulaci rozhovoru s prostorem hrálo důležitou roli rozhodnutí převrátit standardní vztah umělce k výstavnímu prostoru a celé instituci. K tomu slouží upoutání pozornosti diváka na to, co obvykle “nevidíme”, protože jde jen o pozadí, o referenční pole pro artefakt. Morgan zaujaly stopy, nebo zprávy o minulých výstavách na zdech. Dřevěná podlaha a podlaha dvorku posloužily jako matrice několika rozměrných grafitových frotáží, O’Hara také zaznamenávala orchestraci světla pomocí pásky a čísel. Pro její estetiku je zde poměrně překvapivě použita barva: červená, žlutá a modrá, sloužící k zvýraznění několika architektonických elementů interiéru.
Práce O’Hary rezonuje v českém prostředí (a pochopitelně i mezinárodně) od začátku 90 let. V prvé řadě prostřednictvím pokračující série Live Transmissions. Tyto “bezdrátové” portrétní performance vyjádřují autorčiny percepční schopnosti vnímat a reflektovat prostředí, ve kterém se nachází. Kresby několika hrotů tužek na papíře, (používá většinou obouruční kresbu) vznikají s minimálním zpožděním v "reálném čase". Jejím předmětem jsou pozorování a interpretování nejrůznějších lidských činností.
Tato tvůrčí metoda je v českém prostředí blízká práci autorů jako jsou například Olga Karlíková, Dalibor Chatrný (se kterým M.O. několikrát spolupracovala), Milan Maur, Vladimír Kokolia, nebo například kresby větrem Vladimíra Merty. Prostřednictvím lehkých a pohotových pohybů hrotu tužky na ploše papíru O’Hara zaznamenává a zviditelňuje situace, procesy a události v čase a v prostoru. Často se soustřeďuje na pohyb, někdy i na zvuk. Její kresby a nástěné malby pro konkrétní prostory překračují kategorie jako abstraktní, konkrétní či figurální. Nabízejí okamžitý “přepis” jednoho prostorového a časového významového rámce, promítnutého do jiné roviny. Live Transmissions jsou součástí instalace v podobě série z pobytu v papírně Velké Losiny a zvukových záznamů ambientu vystavených v galerii Díra.
Program vernisáže: zahájení skupinového cvičení bojového umění AIKIDA, které O’Hara praktikuje 20 let a které ji inspirovalo pro techniku kresby oběma rukama. Následuje předvedení Live Transmission ve spolupráci se zvukovým doprovodem Jaroslava Štastného a Lucie Vítkové.
Artist’s statement:
Základní koncept instalace je poměrně jednoduchý: sám prostor Školská 28 je uměleckým dílem. Vizuálně jsem pojednala tento prostor jemnými intervencemi: černou a bílou barvou na stěnách a podlahové krytině v podobě zvýrazněných jizev, značek, retuší a prohlubní, zanechaných po předcházejících instalacích. Dalším zásahem je použití tří základních barev. Abych upoutala pozornost diváka k tomu, co zde je a co zde bylo, snažila jsem se soustředit na to podstatné a vyloučit vše, dotýkající se exprese, nápodoby, figurace nebo dokumentace. Snažila jsem se obnažit vše, co slouží pro vystavování uměleckých děl. Tentokrát se sama Školská 28 stala uměleckým dílem, pokud je něco podobného vůbec nutné.
K zvýraznění těch většinou nepovšimnutých struktur podlahy galerie a dvorku jsem použila kus 50kg tuhy. Základními barvami jsem zvýraznila závěsnou lištu a obrysy a jako referenci použila tvar skleněných čtverců stropních oken. Na podlaze jsou páskou zaznamenány a časovým údajem označny obrysy denního a měsíčního světla i světel dopadajících sem v noci z oken sousedních bytů. Audio a elektrické kabely se proměnily v kresby. Místní pavouky a jejich pavučiny jsem nechala na pokoji.
9 Live Transmissions kreseb z Velkých Losin jsou vyjádřením mého obdivu k soustředěné rukodělné činnosti. Aikido jako základní forma pohybu se stane součástí instalace při zahájení výstavy. Doufám, že kdo vejde do prostoru výstavy a najde ji tak jak je, si uvědomí jeho výsostnou kvalitu. A přestane být vnímán jako pouhý nástroj k vystavování artefaktů a akustickou schránku hudební tvorby.
Morgan O’Hara, srpen 2015 Praha
Bio: Morgan O’Hara se narodila v Los Angeles a vyrostla v poválečném Japonsku. Žila v Evropě 25 let. Dnes žije New Yorku a vystavuje v mezinárodním měřítku.V roce 1961 se O’Hara jako studentka umění setkala s Johnem Cageem a setkání s jeho hudbou a texty zásadním způsobem ovlivnilo vývoj její práce. Za důležité považuje studium neverbální komunikace a soustředění a pozornost k podstatým prvkům každodenního života. O’Hara používá “performativní kresbu”, site-specific nástěné malby a site-specific instalace. Její koncept Live Transmission rozvíjí kategorie tradičního pojetí kresby. Její práce byly vystaveny v Severní, Střední a Jižní Americe, v Evropě, Asii a Austrálii. Je zastoupena ve sbírkách například Britského musea, Hammer Museum LA, Cranbrook Museum, v Národní Galerii ve Washingtonu DC, ve Stedelijk Museum, v Muzeu umění v Olomouci, v Moravské galerii, v Janáčkově muzeu, nebo v Macau Art Museum.
Další informace: http://www.morganohara.com/
Tvůrčí pobyt a výstava jsou připraveny ve spolupráci a s podporou nadace Agosto Foundation.
Zvláštní poděkování: Ruční papírna Velké Losiny a.s. a všem dobrovolníkům, kteří pomohli při přípravě výstavy.
