Christine Abdelnour je libanonského původu, ale narodila se v Paříži v roce 1978 a převážnou část svého života žije ve Francii. V dětství hrála klasiku na piano a kytaru, což jí přišlo příliš omezující. V roce 1997 objevila improvizovanou hudbu (na čemž měli lví podíl její přátelé, kytarista Sharif Sehnaoui a trumpetista Mazen Kerbaj) a začala experimentovat nejprve s klarinetem a záhy s altsaxofonem. Zúčastnila se několika improvizačních workshopů, ale největší školou pro ni bylo působení v pařížském orchestru Instants Chavires, který je zaměřen na svobodnou improvizaci.

Zpočátku byly jejími velkými vzory saxofonisté jako John Butcher, Evan Parker, Peter Brötzmann nebo Mats Gustaffson a tříbila si techniku poslechem jejich cédéček a napodobováním jejich zvuku. Postupně si našla svoji cestu, na níž se snaží vytvářet pomocí dechu, ticha a nesčetných akustických zkreslení zvuky, které by vůbec nezněly jako hra na saxofon. Na vs. Interpretation v roce 2016 vystoupila s Sharifem, Mazenem a bubeníkem Tonym Buckem ve formaci Rouba3i, která funguje s přestávkami od roku 2002 (střídají se zde pouze hudebníci na postu perkusisty či bubeníka).

Sama prohlašuje, že má nejraději práci v duu, která dává možnost dialogu a výměny názorů. Mezi ty nejzásadnější řadí svou kolaboraci s elektronikem Michelem Waisviszem, na němž obdivovala jeho fyzický přístup a zapojení těla. Ve dvojici s kytaristou Andym Moorem vytváří energizující minimalistické rockové či nu-jazzové struktury se spoustou zpětných vazeb a nekonvenčních rytmů. Pianistku Magdu Mayas považuje za své alter ego díky vzácnému souznění v naladění. A za zcela fundamentální označuje duo Split Second, v němž je jí partnerem kytarista Ryan Kernoa, a které kombinuje všechny možnosti elektroakustické hudby.

Často ovšem vystupuje také sólově a ráda se angažuje v projektech spojených s výtvarným uměním, tancem, divadlem nebo poezií. Ty jsou jí blízké už díky tomu, že podle vlastních slov při poslechu zvuku někdy vidí barvy či světla, při pohledu na obraz slyší zvuky a při poslechu určitého typu hudby má pocit, že stojí v odlišném geometrickém a architektonickém prostoru.

Abdelnour vydala více než 10 alb a spolupracovala s umělci z oblastí vizuálního umění, tance, divadla, literatury a poezie, kteří se pohybují v žánrech jako je noise, elektronika, současný rock a free jazz. Abdelnour působí v mezinárodních projektech s Ryanem Kernoou, Andy Moorem, Magdou Mayas, Pascalem Battusem, Andreou Neumann, Bonnie Jonesem, Davidem Stackenasem, Raymondem Stridem, Patrickem Thormannem, Sven-Ake Johanssonem a mnoha dalšími.