školská 28

Václav Magid (narozen 1979 v Leningradě) se profiluje jako umělec se silným teoretickým zázemím a kurátor, který své výstavy pojímá spíše jako umělecké projekty než jako typ neurčitých přehlídkových výstav. Jeho tvorba, zcela původně vycházející z tradičních malířských technik, získala záhy konceptuální charakter.

Jedním z důležitých témat se pro něj v období mezi lety 2005-2007 se stalo zkoumání hranice mezi životem a uměleckým dílem, tedy vztah estetického prožitku k lidské existenci. Od 1. 4. 2005 do 1. 4. 2006 si systematicky zaznamenával každou činnost, kterou vykonal, aby tato zvláštní forma deníku mohla být následně použita pro výstavu Apríl. Status situací, které nebyly plánované, při zpětné klasifikaci a výběru proměnil na záznam umělecké akce. Podobný postoj se projevil i v Magidově performanci na výstavě v pražské galerii Etc. Bibliografie, ve které zaplňoval zeď tužkou psanými citacemi všech knih, na které si v časově omezeném úseku dokázal vzpomenout. Tyto citace byly psány v normách pro odborný text. Nejasný přechod mezi životem a uměním sledoval autor i na kurátorských výstavách Věcné stavy v Karlin studios (2006) nebo Účel v galerii AVU (2006).

V následujících dvou kurátorských výstavách staví Magid do popředí svůj kritický přístup ke galerijnímu provozu a ke kulturní umělecké politice. Kritika určitých společenských skupin nebo kulturních fenoménů se v jeho díle objevuje často jako výrazový prostředek, nicméně obsah sdělení vychází z osobních zkušeností přeformulovaných do uměleckého projevu. Na výstavě Místo pro projekt v galerii VŠUP (2007) podřídil přípravu výstavy pracovně-výrobním vztahům bezvýhradně sledujícím grantovou a projektovou politiku. Výstava tak byla prohlášením o sobě samé. Prázdné panely popsané texty v této expozici se staly protikladem podobného přístupu ke koncepci výstavy Současný český kubismus v Galerii hlavního města Prahy (2007). Magid zde vyzval široké spektrum mladší a střední generace umělců, aby na výstavu poskytli dílo s geometrizujícími tendencemi, které by bylo možné vsadit do fiktivní, kurátorem vytvořené, tendence současného kubismu. I jeho práce vytvořená pro Pražské bienále 2007 měla dichotomickou povahu – začlenit se do systému, popřípadě se zevnitř snažit redefinovat jeho strukturu, anebo stát zcela vně? Dva obrazy Stín pochybnosti vypovídaly o argumentech pro a proti vystavování na Pražském bienále.

Během let 2008-2010 se Magidova tvorba stále více konfrontuje s literárními a teoretickými odkazy evropské kultury, jejím cílovým diskursem je však stále prostředí vizuální kultury uvnitř galerií. Text je pro něj materiálním médiem stejně jako kterékoliv jiné, ale zároveň celé dílo vzniká až spojením divákovy fyzické existence v prostoru a v souběžném proniknutí do obsahu textu. Na jeho výstavě Otcovo slepé oko v galerii Jelení se téma odvíjelo od fotografie čínské popravy, a Magid zde prezentoval různé kulturní prostředky, jak zneutralizovat nesnesitelnou hrůzu smrtelné existence, kterou toto zobrazení ukazuje. Chaos reálna překrytý
spletitou sítí souřadnic různých znakových systémů zhmotnil do objektů, které představovaly různé postupy jak zneviditelnit krutost, „zaslepit se“ vůči ní. Přechod textu od literatury k výtvarnému dílu je možné ještě lépe vysledovat například v jeho pracích Pošlosť (2007), Social Parazite (2009), Situace (2009) nebo Rekonvalescence (2009). V díle Rekonvalescence se snažil drobné miniepizody z vlastního života propojit s mapou území, na kterém se tyto události odehrály, a nastolit tak specifickou formu jejich čtení. V cyklu Situace postupoval obdobně, vnímal události v čase a prostoru, ale výsledně je ukotvil do útvaru, který neoddělitelně spojuje textovou a ilustrativní složku.

V Magidově prozatím poslední výstavě Budeme tedy připraveni na všechno v brněnské galerii Potraviny (2010) se jeho tvorba opět navrací více k vizualitě, a to skrze znaky určitého způsobu výtvarničení a jejich kontextu v soudobé společnosti. Na pozadí kulis odkazujících k Ladovu Betlému zde autor otevřel problematiku provinčního multikulturalismu. Magidovo promyšlené pátrání po příčinách a spojitostech vede k novým podobám umění, a tato tendence je nepochybně nosná.

Profesní životopis
2008–dosud – Filosofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze (Filosofie)
2001–2006 – Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze (Studia humanitní vzdělanosti), Bc.
2003–2005 – Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze (ateliéry K. Gebauera a J. Davida)
2003–2004 – Filosofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze (Filosofie a estetika)
1999–2001 – Akademie výtvarných umění v Praze (ateliéry Z. Berana a J. Davida)

Zaměstnání:
2006–dosud – Vědecko výzkumné pracoviště Akademie výtvarných umění v Praze – VVP AVU

Granty a ceny
2007 – Cena Jiřího Kovandy – Nejlepší skupinová výstava roku 2006/2007
2006 – Vývojový grant Tranzitu

Rezidenční pobyty
International Studio & Curatorial Program, New York City, 1. 7.–31. 8. 2009 (Centrum pro současné umění Praha, o. p. s.)
SPACE Residency Lab, Bratislava, 1. 1.–31. 3. 2009 (Visegrad Artist Residency Program)

Samostatné výstavy
2010 – Budeme tedy připraveni na všechno, Galerie Potraviny, Brno, 21. 4. 2010
2009 – Možnosti studentského života (společně s Vasilem Artamonovem a Tomášem Uhnákem), TranzitDisplay, Praha, 18. 12. 2009–31. 1. 2010 (katalog)
2009 – Otcovo slepé oko, Galerie Jelení, Praha, 28. 4.–14. 5. 2009
2006 – Bibliografie, Etc., Praha, červen 2006
2006 – Apríl, A. M. 180, Praha, 21. 4. – 4. 5. 2006
2000 – Ústřední nedostatek, Knihkupectví u Petrské věže, Praha

Skupinové výstavy nezařazené do databáze
2009 – Rezidence 09: Alicja Karska & Aleksandra Went, Václav Magid, Tomáš Makara, Centrum pro současné umění Futura, Praha, 25. 11. 2009– 7. 2. 2010
2009 – I Have No Mouth – I Must Scream, Galerie Truhla, Praha, 25. 11.–5. 12. 2009
2007 – 2008 – Skáče jak píská, Galerie NOD, 11. 12. 2007 – 6. 1. 2008, kurátor Jiří Ptáček
2007 – Invisible Things, Galerie Trafo, Budapešť, kurátorka Vjera Borozan
2006 – Chaplin Resident Fighter, Futura Gallery, Prague, kurátoři Jiří David, Jan Kadlec a Milan Salák
2006 – Teni jumora, M’ars Gallery, Moskva, kurátoři William Hollister a Alena Boika
2006 – Pozvao sam par prijatelja da bace pogled, Galerija Nova, Záhřeb, Chorvatsto, kurátoři Vjera Borozan a David Kulhánek
2006 – Indikace, Jungmannová 21, Prague, kurátorka Mariana Serranová
2003 – Obsese sběru, Oblastní galerie Vysočina, Jihlava, kurátor Milan Salák
2002 – Stalo se jedné noci, Galerie města Plzně, Plzeň, kurátor Michal Pěchouček
2002 – A sakra, Galerie VŠUP, Praha, kurátoři Vít Soukup a Radek Wohlmuth
2001 – Má vlast, Galerie VŠUP, Praha, kurátoři Vít Soukup a Radek Wohlmuth

Další realizace
Kurátorské výstavy

2010 – Kašpar noci, Centrum pro současné umění Futura, Praha, 3. 3. – 9. 5. 2010
2008 – Současný český kubismus, Galerie hlavního města Prahy, Praha, 5. 3. – 13. 4. 2008
2007 – Místo pro projekt, Galerie VŠUP, Praha, 2. – 20. 11. 2007
2007 – Punctum, Centrum pro současné umění Futura, Praha, 28. 2. – 6. 5. 2007
2006 – Účel (společně s Vasilem Artamonovem a Petrou Herotovou), Galerie AVU, Praha, 20. – 29. 6. 2006.
2006 – Věcné stavy, Karlín studios, Praha, 24. 2. – 14. 3. 2006 (katalog)

Monografie
Publikace

2010

„Viktor Pivovarov ustavičně unikající.“ Flash Art, roč. 4, 2009, č. 14, s. 54–55.
„Od estetizace politiky k politizaci umění a zpět.“ In: Kolektiv autorů, Kritika depolitizovaného rozumu. Všeň: Grimmus 2010 s. 77–96.

2009

„Narušitelé hranic v bezcelní zóně aneb Vítejte v devadesátých.“ Ateliér, roč. 22, 2009. č. 24, s. 1–2.
„Alice Nikitinová.“art+antiques, roč. 8, 2009, č. 3., s. 26–27.
„Ano. A znova. Jan Šerých na Staroměstské radnici.“ art+antiques, roč. 8, 2009, č. 11, s. 71–72.
„Úvod.“ In: Hlava. (Kat. výst.) Praha: Karlín studios 2009, s. 5–6.
„Marek Meduna. ‚Mám pocit, že jsem beztvará hmota.‘“ Labyrint revue, roč. 19, 2009, č. 25–26, s. 105–109.
„Směrem k ideální prezentaci v galerijním prostoru. Rozhovor s Jiřím Skálou.“ Sešit pro umění, teorii a příbuzné zóny, roč. 3, 2009, č. 6–7, s. 154–159.
„Nemám jasné představy, a proto jsem umělcem. Rozhovor se Zbyňkem Baladránem.“ Sešit pro umění, teorii a příbuzné zóny, roč. 3, 2009, č. 6–7, s. 160–167.
„Mám ambici dostat se k porozumění. Rozhovor s Jánem Mančuškou.“ Sešit pro umění, teorii a příbuzné zóny, roč. 3, 2009, č. 6–7, s. 168–175.

2008

„Májové jitro a boj proti nepříteli, proti němuž je vítězství podlehnutím.“ In: Karel CÍSAŘ, Jan ŠERÝCH (eds.), Jan Šerých se narodil 24. 6. 2083 minus jedna. Praha: Tranzit 2008, s. 98–113.
„Konstruovaná situace a její okamžik v čase.“ Sešit pro umění, teorii a příbuzné zóny, č. 4–5, 2008, s. 33–60.
„Zrušení nebo uskutečnění?“ Literární noviny, roč. 19, 2008, s. 1, 8.

2007
„Fenomén ‚tusovky‘ v ruském umění devadesátých let a současná česká umělecká komunita – pokus o srovnání.“ Umělec, roč. 11, 2007, č. 1, s. 27–30.
„ Interview s Victorem Mizianem.“ (Spol. s Alenou Boikou) Umělec, roč. 11, 2007, č. 1, s. 10–19.
„Text od Václava Magida.“ In: CAP – Crew Against People. Bigg Boss: Praha 2007, s. 2–24.
„Umění jako cvičení jako hra.“ text o Evě Koťátkové pro katalog finalistů Ceny Jindřicha Chalupeckého
Myslet smysly, cítit myslí. 52. Benátské bienále současného umění, recenze, A2, č. 28
„Prázdno v komiksové bublině. Retrospektiva Nea Raucha v Rudolfinu.“ A2, roč. 3, 2007, č. 25, s. 31.
„Hrubý národní produkt. Výstava jako slabikář ‚subkulturního metajazyka‘ českého současného umění.“ A2, roč. 3, 2007, č. 22, s. 11.
„Malba, kachličky a víra v utopii.“ A2, roč. 3, 2007, č. 12, s. 9.
„Totální instalace jako fragment obrazu světa.“ Ateliér, roč. 20, 2007, č. 12, s. 7.
„Neberte si to osobně.“ A2, roč. 3, 2007, č. 7, s. 9.
„‚Politické umění‘ mimo kontext.“ Ateliér, roč. 20, 2007, č. 1, s. 2.
„Turistou ve světě současného umění: Pár postřehů z okna rozjetého vlaku.“ Labyrint revue, 2007, č. 21–22, s. 132–133.

2006
„Jiný druh intervence.“ A2, č. 22, Praha, květen 2006.
„Mladí rakouští umělci a studenti Ateliéru textuálního sochařství Heimo Zoberniga.“ Ateliér, roč. 19, 2006, č. 11 (25. 5. 2006), s. 16.
„Druhé dějství.“ A2, roč. II, č. 30, 26. 7. 2006, s. 8.
„Pode Bal: nedělní aktivisté v Letech.“ A2, roč. II, č. 40, 4. 10. 2006, s. 9.
„Krize nenápadné tendence.“ Umělec, roč. 10, 2006, č. 3, s. 58-66.
„Pozval jsem přátele, aby se podívali; dívali se však na něco jiného, než jsem jim chtěl ukázat.“ Ateliér, roč. 19, 2006, č. 21 (26. 10. 2006), s. 6.
„Návody k přežití pro občany. Podzimní sezóna v moskevském galerijním provozu.“ A2, roč. II, č. 51-52, 20. 12. 2006, s. 10-11.
„Dominik Lang – sochař, zedník a konceptuální umělec.“ Cena Jindřicha Chalupeckého, Finále 2006, Společnost Jindřicha Chalupeckého, Agite / Fra, 2006, s. 34-35.

Editorská činnost

2007 – dosud – šéfredaktor časopisu Sešit pro teorii, umění a příbuzné zóny
2010 – Boris GROYS, Gesamkunstwerk Stalin, Komunistické postskriptum. Praha: VVP AVU 2010.
2009 – Možnosti studentského života, TranzitDisplay, Praha, 18. 12. 2009-31.1.2010, katalog výstavy (spol. S Vasilem Artamonovem a Tomášem Uhnákem)
2008 – Slavoj ŽIŽEK, Podkova nade dveřmi. Výbor z textů. Praha: VVP AVU 2008
2004–2005 – šéfredaktor studentského časopisu Korpus

Autor anotace
Markéta Kubačáková