školská 28

Radim Labuda se narodil v Bratislavě, kde studoval na Fakultě architektury Slovenské technické univerzity. Po bakalářském studiu však tento obor opustil a začal se věnovat výtvarné tvorbě nejprve na VŠVU (Vysoká škola výtvarného umění Bratislava) a po roce odešel na pražskou Akademii výtvarných umění, kde studoval v ateliéru konceptuální tvorby Miloše Šejna a ateliéru nových médií Michaela Bielického. Klíčovým se pro něj stal semestrální studijní pobyt v San Franciscu (Art Institute) v roce 2004, během něhož začal cíleně pracovat s videem. O dva roky později absolvoval pražskou AVU s videem push the button!.

Umělecký postoj Radima Labudy by se dal na jedné straně charakterizovat jako pozorovatelský a otevřený, ale zároveň jej zajímá inscenování určitých situací, které však nabízejí podobně otevřené pole interpretací jako nepředvídané situace. Nezaujatost videokamery, nebo jak Radim Labuda říká její „lhostejnost“, vyrovnává subjektivnost s jakou vybírá situace (a objekty) podle svého momentálního rozpoložení. Ačkoli Radim Labuda zdůrazňuje, že interpretování jeho prací závisí na mnoha proměnlivých faktorech počínaje jedinečností každého diváka, často se v sekundárních textech odkazuje na myšlenky teoretiků, filozofů a umělců jako jsou Walter Benjamin, Vilém Flusser, Michel Foucault či Marcel Duchamp. Jeho tvorbu tedy charakterizuje napětí mezi konceptuální formou a bezprostředností. Fragmentárnost, vyjímání z celku a uvědomování si přesahů mimo tento rám, umožňuje divákovi emoční prožívání i sofistikované rozkrývání politických, filozofických, sociálních a uměleckých referencí.

V době, kdy promýšlel projekt pro výstavu finalistů Ceny Jindřicha Chalupeckého 2008, se nechal inspirovat přístupem britsko-německého umělce Tina Sehgala, který své práce nazývá „konstruovanými situacemi“. Radim Labuda si toto označení uzpůsobil na „sociální situace“ tak, aby odpovídalo jeho zájmu o sociální vazby projevující se v různých podobách tělesnosti, sexuality, identity, komunikace a pohledu.

Radim Labuda vystavoval v Čechách, na Slovensku i jinde v zahraničí. V roce 2005 byl nominován na Cenu Oskara Čepany. O tři roky později byl spolu s Ondřejem Brodym, Evženem Šimerou, Tomášem Moravcem, Zbyňkem Baladránem a Jiřím Skálou nominován na Cenu Jindřicha Chalupeckého. S projektem o dvou částech Tihle: Společenská situace. Pět svázaných chlapů a Ten druhý: Společenská situace. daniel.heart12, v němž zkombinoval performanci, video a internetový online rozhovor, prestižní cenu vyhrál (Dům pánů z Kunštátu, Brno, 2008). V duchu konceptu „sociální situace“ financoval z obdržené výhry projekt Poslední rover (Last Rover) završený výstavou Modelová studie: rover 75 (Galerie Václava Špály, Praha, 2009). Známky sociální situace však Labudovy projekty vykazovaly ještě dříve, než se seznámil s přístupem Tina Sehgala. V roce 2008 uspořádal letní turné se svým projektem ADD Soundsystem, k němuž přizval různé další umělci z oblasti výtvarného umění, hudby, performance, ale zapojovali se do něj také samotní návštěvníci. Turné, na jehož realizaci Labuda spolupracoval s Darinou Alster, započalo v Praze (Galerie CIANT, Praha, 2008), pokračovalo přes Kolín (D.I.V.O. Institute, Kolín, 2008) a Letovice (zámek Letovice, 2008) až do Itálie (XIII. Mezinárodním sochařském bienále, Carrara, 2008), aby se opět vrátilo do Prahy v jakýchsi ozvěnách (Audiovisual, kino Světozor, Praha 2008). Labuda tak přirozeně přechází z role umělce do kurátorské pozice a obráceně. Kurátorsky se podílel také na projektu Videobus (paluba autobusů Student Agency na linkách Praha - Bratislava a Praha - Košice; Galerii c2c, Praha, 2006). Svá videa vystavoval rovněž na několika kolektivních výstavách jako byla Absurdita? Ironie? Groteska? (Galerie NoD, Praha, 2010), Muž/Žena/Média (Mínus Trojka, Brno, 2010), Equal Opportunities (Galerii c2c, Praha, 2007), Projekční plán (ve veřejném prostoru, Opava, 2007), Punctum (Futura, Praha, 2007) a Czechpoint (Galerie NoD, Praha, 2006; Muzeum umění, Žilina, 2007). Menší samostatné výstavy a projekty, které realizoval v různých prostorách od absolutoria na pražské AVU, shrnul v prezentaci nazvané Videografie (sediment), která měla podobu performance a projekce (NoLab, Praha, 2008). Většinu ze svých prací Radim Labuda zpřístupňuje na své webové stránce www.radimradim.org, která je jakousi další platformou pro možné interpretace a reakce na jeho tvorbu.

Zdroj: Medibáze.cz