Burkhard Stangl
Burkhard Stangl žije a pracuje ve Vídni jako skladatel a hráč na kytaru a elektronické přístroje na poli neidiomatické improvizace, elektronické a současné vážné hudby. Kromě klasické kytary studoval také kulturní antropologii a muzikologii (zakončil prací na téma účinku fonografu na kulturní antropologii). Působí jako kytarista v projektech Franze Koglmanna (Monoblue Quartet, Pipetet). Založil ansámbly Ton.Art (pokročilý jazz, 1985–1995), Maxixe (komorní orchestr pro novou hudbu, od r. 1991) a Extended Heritage (Butcher/Castelló/Dieb13/Reiter/Roisz/stanul, 2006). Dále je členem kapel Polwechsel (1993–2004), Efzeg a The year of. Mezi jeho spoluhráče patří také Christof Kurzmann (Schnee), Taku Unami (I was), Taku Sugimoto (An old fashioned duet), Angélica Castelló (Chesterfield), Kai Fagaschinski, Dieb 13, Billy Roisz atd.
Komponuje skladby pro sbory, piano, komorní orchestry (např. Maxixe, Klangforum Wien), spolu s básníkem Oswaldem Etherem vytvořil operu Moon of Venus a podílel se mimo jiné na hudbě k 7. až 12. dílu opusu Film ist (společně se Siewertem, Fenneszem a Dafeldeckerem) a dokumentu Welt Spiegel Kino (s Fenneszem) Gustava Deutsche.
Země
Medium
