Jaké bylo náboženské výtvarné umění “na prahu moderní doby”? Větší část tehdejší produkce se orientovala na osvědčené historické vzory a akademické tvůrčí postupy, přesto podrobnější výzkum doložil inovativní snahy, vyjádřené pojmy civilismus, nový idealismus a hieratismus.
Inovacím v náboženském výtvarném umění let 1870-1914 byla věnována výstava Neklidem k Bohu, uskutečněná od října 2006 do března 2007 v Arcidiecézním muzeu v Olomouci a v Západočeské galerii v Plzni, k níž nakladatelství Arbor vitae vydalo stejnojmennou publikaci. Augustinovo téma neklidu lidské duše, která hledá Boha, je uvedeno do souvislosti s tvůrčím neklidem 70.-80. let 19. století a éry fin de siècle. Přednáška představí výzkum náboženského výtvarného umění, završený již zmíněnou výstavou a publikací, a představí toto téma i v evropském kontextu.
Název Neklidem k Bohu zvolil pro svou autobiografii nizozemský malíř Jan Willibrord Verkade, člen pařížské skupiny Nabis, který po konverzi ke katolictví vstoupil do beuronské kongregace benediktinského řádu a s Beuronskou uměleckou školou pracoval také v Praze. Neklid lidského srdce, které hledá Boha, vylíčil ve svých Confessiones už sv. Augustin. Četná svědectví o období fin de siècle dokládají náboženský neklid významných umělců hledajících v křesťanství východisko z osobních i společenských krizí.
Jako náboženské výtvarné umění je chápáno: 1) sakrální umění – spojené s liturgickou funkcí, 2) volná tvorba, nebo pomníky a náhrobky, zobrazující náboženské náměty. Téma je časově ohraničeno léty 1870-1914, zahrnuje tedy nejen období fin de siècle, ale také dění bezprostředně po I. Vatikánském koncilu, jehož vliv v českém prostředí lze sledovat například při založení Křesťanské akademie v Praze v roce 1875. V oblasti náboženského umění je téměř výhradní pozornost věnována inovativním tendencím, rozděleným do tří kategorií: 1) civilismus, 2) nový idealismus, 3) hieratismus. Zohledněno je také vzájemné prolínání těchto kategorií a dílčí uplatnění inovací v rámci středního proudu (le juste milieu). Přitom je reflektována dobová teorie a kritika náboženské výtvarné kultury. Dění na umělecké scéně Čech a Moravy je sledováno v evropském kontextu. Značný zájem je mimo jiné věnován “českým Mnichovanům”, absolventům tamní výtvarné akademie G. C. Maxovi, E. K. Liškovi, či Lvu Lerchovi, a činnosti Beuronské umělecké školy.
Historikové umění Aleš Filip a Roman Musil se tématem náboženského výtvarného umění kolem roku 1900 zabývají dlouhodobě a systematicky. Společně editovali publikace Zajatci hvězd a snů: Katolická moderna a její časopis Nový život (Argo, Praha 2000) a Neklidem k Bohu (Arbor vitae, Praha 2006). Tyto knihy doprovázely stejnojmenné výstavy v českých a moravských galeriích. R. Musil obdržel od Uměleckohistorické společnosti v českých zemích Cenu Josefa Krásy za rok 2000.
