Instalace dvou umělců, inspirujících se synestézií, konvergencí zvuku a obrazu, prolínání krajiny a post/industriální civilizace.
Jacob Kirkegaard: AION (2006)
Instalace Jacoba Kirkegaarda AION zvukem a obrazem zachycuje plynutí času a změny uvnitř "zakázané zóny" ukrajinského Černobylu. Práce vznikla téměř 20 let po jedné z nejzávážnějších jaderných katastrof v prostředí rozpadajících se budov zóny. AION zprostředkovává dojem zvuku a obrazy oblasti, obestřené pocitem neviditelného a neslyšitelného ohrožení.
Ticho rozprostřené v čase
Kirkegaard natočil 10 ti minutové záběry čtyř opuštěných místností - bazénu, koncertního sálu, gymnazia a kostela. Potom opakovaně zaznamenal jejich přehrávání v každé z místností. Opakoval tento proces desetkrát, zvukové vrstvy se sčítaly a v jednotlivých pokojích se objevilo hučení a škála alikvotních tónů.
Kirkegaardovo "vrstvení zvuku" je odkazem na dílo Alvina Luciera "I am sitting in a room" z roku 1970. Lucier nahrával svůj hlas a opakovaně přehrával a nahrával stejný pásek zpět do prostoru. Kirkegaard odešel během nahrávání z místností a čekal co se vynoří z hloubky jejich ticha.
Pro vizuální složku Kirkegaard použil dvě základní techniky: několikanásobné opakování záznamu, pořizovaného z původního záznamu. Tuto metodu použil ve dvou zvolených interiérech: v kostele a v koncertním sále. Pro zbývající dva prostory použil video feedback jehož výsledek je pod-a pře-exponování obrazu. V obou případech je výsledný efekt důsledkem změny expozice v čase.
Černobyl po 20 letech
Místnosti, které v Černobylu Jacob navštívil a zachytil, byly opuštěny ve spěchu jejich obyvateli. Evakuovala je sovětská armáda a museli na místě zanechat všechen svůj majetek. Výbuch čtvrtého reaktoru atomové elektrárny 26. dubna roku 1986 zmařil možnost pro obyvatele širokého okolí vrátit se někdy do svých domovů. Po 20 letech Kirkegaard zkoumá fenomén radiace prostřednictvím zvuku. Záznamem a jeho zrcadlením, i vrstvením ticha utkvělého ve čtyřech radiací ozářených místnostech se pokusil odhalit zlomek plynutí času, prostupujícího Zónu.
John Grzinich: Location Sound Films (2006)
Co vidíš, je to co slyšíš.Co slyšíš, je to co vidíš.
Koncept projektu Location Sound Films vychází z umělecké aktivity site-specific a využívá současné metody záznamu zvuku, od "performance", "nahrávání v terénu ", "improvizace" a "dokumentace". Umělec, se zřetelem na klíčovou úlohu místa samotného, jako herec a iniciátor akce, využívá zvuku k průzkumu charakteru okolního prostoru včetně vlastní role v něm.
Používané techniky zahrnují řadu z existujících koncepcí, vztahujících se k záznamu zvuku a/nebo procesů v experimentální hudbě při simultánní vazbě s videozáznamem. Ve většině případů je zvuková nahrávka pořízena přímo kamerou a ponechána v původním stavu, nebo je zpracována během editace. K vytvoření záznamu jsou používány různé, více či méně známé techniky, v závislosti na druhu nahraného zvuku (stereo mikrofony, nebo piezo kontaktní mikrofony). Video v tomto případě více souvisí s filmem, protože využívá obrazu k vytvoření nenarativní dokumentace daného místa s přítomností zvuku.
Tři DVD přehrávají náhodné sekvence 6 různých stop (filmů). Celkový dojem vytváří náhodná operace, mixáž mezi DVD. K udržení dynamiky jsou ve filmech vloženy černé pasáže.
Jedno DVD přehrává zvuky prostředí trajektu mezi Talinem a Helsinkami, řeky v Portugalsku, opuštěné zbořeniny statku v Estonsku, mraveniště a ohniště.
Druhé DVD přehrává zvuky generované větrem, vysílačem mobilních telefonů, telefonními dráty v Estonsku a sestrojenou větrnou harfou v Portugalsku.
Na třetím DVD jsou záznamy zvukových nahrávek aktivit v daných místech (site-specific), zejména v opuštěné ruině statku v Estonsku. Na jedné stopě je záznam hry na vlastnoručně autorský vyrobený nástroj, který vznikl ve spolupráci s japonským umělcem Hitoshi Kojo.
V pracích se objevují i další umělci, Patrick McGinely (UK) a Fantomas (EE).
Zvuk z filmů zní z různých stop v soustavě reproduktorů, rozmístěných v prostoru. Udělejte si čas na sledování obrazu a zvuku. Pravděpodobně neuslyšíte ani jednou stejnou verzi kombinací instalace Location Sound Films.
O autorech
Jacob Kirkegaard se narodil v Dánsku v roce 1975, žije v Německu a Dánsku, jeho instalace a performance jsou v posledních letech součástí výstav a festivalů v řadě zemí. Kirkegaardova práce zahrnuje performance, hudbu pro film, zvukové site specific instalace a hudební kompozice.Zabývá se hledáním, záznamem, percepcí a fenomenologií těžce slyšitelných částí spektra zvuku, zesilováním jemných zvukových membrán a interferencí, provázejících různé typy krajin a skrytých prostor v architektuře. K záznamu používá akcelerometry (měřiče vibrací), hydrofony (přístroje pro příjem zvuků přenášených vodou) a další vlastnoručně vyrobené přijímače zvuku na elektromagnetické bázi. Absolvoval Akademii mediálních umění v Kolíně na Rýnem, přednášel o prostorových aspektech archeologie zvuku například na Academy of Architecture v Kodani. Mezi jeho realizace patří CD 'Soaked', kde spolupracoval s Philipem Jeckem (Touch, 2002), '01.02' (Bottrop-boy) a 'Eldfjall' (Touch, 2005). Kirkegaard vystavoval například v Museum of Contemporary Art v Dánsku, KIASMA Art Museum ve Finsku, v Kölnischer Kunstverein, Gallerii Rachel Haferkamp, na Transmediale v Berlíně. Jeho zvuková skladba a text jsou publikovány v posledním čísle časopisu Leonardo Music Journal (LMJ16): 'Noises Off - Sound Beyond Music'. Spolupracuje průběžně s řadou význačných zvukových umělců a skladatelů. Instalace AION je jeho první projekt v České republice. Podpořily: Česko německý fond budoucnosti, Danish Arts Council, Filmová a televizní fakulta AMU.
John Grzinich je hudebník, skladatel, zvukový umělec a videoumělec. Narozen v USA 1970, žije na vesnici Mooste v Estonsku. Od 90 let cestuje jako hudebník, v poslední době pracuje s digitální fotografií.Vydává CD, a DVD, organizuje dílny, sociální projekty hlavně v Estonsku, jako host také v Evropě, USA a v Japonsku. Je zastupován vydavatelstvím Staalplaat, Erewhon, Intransitive, Elevator Bath, Orogenetics, Pale Disc. Grzinichova poetika a estetika vychází ze inspiračních zdrojů mikrotonální hudby a psychoakustiky. Snímá, dekomponuje a kombinuje sonické, morfologické a chromatické aspekty přírodních procesů a hledá jejich vzájemnou provázanost a nové významy. Společně s Jakobem Kirkegaardem povede dílnu o specifických modelech výzkumu, dokumentace a interpretace krajiny prostřednictvím audio a video technologií. (Sobota 17. února, Filmová a televizní fakulta. AMU, od 10.00 hod).
Pořádá: Komunikační prostor Školska28, společně s Asociací MLOK o.s., ve spolupráci s CIANT. o.s.
Instalace je součástí festivalu SPERM a výstavy Here2Hear.
Podpořily: DEAI,o.s., Ministerstvo kultury ČR, The Danish Arts Council, Česko německý fond budoucnosti.
