školská 28

Frank Joseph Malina (1912-1981) je umělec a vědec českého původu. Spolu s Nicolasem Schöfferem patří mezi zakladatelské osobnosti a průkopníky kinetického umění. Jeho fascinující životní dráha v sobě ukrývá příběh experimentálního umělce, který vynalezl originální světelněkinetické systémy, svého druhu pohyblivé abstraktní malby, stejně jako příběh světoznámého vědce, označovaného za "kmotra" amerického vesmírného programu. Malina spolupracoval s matematikem Theodorem von Kármánem a stal se úspěšným konstruktérem první americké výškové rakety WAC Corporal. V roce 1947 však přerušil svoji vědeckou kariéru a odjel do Evropy, kde začal pracovat v nově založené organizaci UNESCO. Zde měl na starosti program rozvoje vědy a výzkum suchých oblastí naší planety. Svoji uměleckou kariéru započal v roce 1953. V roce 1966 vystavoval průřez svou tvorbou také v Praze. Jeho výstavu na Karlově náměstí tehdy uspořádal František Šmejkal a otevíral Jan Werich. V roce 1968 založil Malina revue pro umění, vědu a technologie a pojmenoval ji příznačně Leonardo. Vznikla tak zcela unikátní tradice psaní o uměleckých experimentech na hranicích s vědou a technologiemi. Umělci i vědci se na stránkách tohoto dnes prestižního časopisu, vydávaného MIT Press, vzájemně informují o prolínání umělecké a vědecké kreativity v kontextu nových technologií. Umělci popisují své experimenty po vzoru vědeckých článků, jejichž smyslem je především nacházet nové cesty vývoje umění, nikoli svět umění uzavírat a uchylovat se k hermetickým, tajuplným "interpretacím". Přednášející Fabrice Lapelletrie dokončuje ojedinělou disertační práci, věnovanou Malinově životu a dílu na pozadí mezioborového dialogu 50. - 70. let, kdy nové technologie začaly v umění vytvářet paralelní vývojovou tendenci.