Dětská filmová dílna (Dziecięca Wytwórnia Filmowa) je dětské filmové studio založené Wroclawskou galerií Entropia v roce 1985. Zakladatelka dílny Alicja Jodko vyvinula v průběhu let unikátní pedagoickou metodu společné práce dětí do věku 14ti let. Filmy dílny unikátním způsobem zachycují hledání osobního vztahu dětí k filmovému médiu. Projekce s následnou volnou diskuzí bude uvedena vedoucí dílny A. Jodko.
Dětská filmová dílna
Alicja Jodko
DFD (Dětská filmová dílna, Dziecięca Wytwórnia Filmowa) je název animační dílny pro děti z prvního stupně základních škol (do věku 14 let), která exisuje v polské Wroclawi od roku 1985. DFD začala v rané éře celuloidu. V jejím počátku je trochu Reynauda - konstruktéra optických hraček a předchůdce filmu i filmové animace. DFD tak začala ne od kamery, ale od projekcí, diskuzí a rozhovorů, výroby jednoduchých optických hraček, kreseb pohybových fází na malé papírky, empirických pokusů s viděním, manipulací s diaprojektorem, fotografií a fotochemickým procesem. Kamera se objevila o rok později se všemi svými možnostmi, které nabízela – tedy těmi, co se objevily v okamžiku prvního Edisonova animovaného filmu s využitím kinematografu jako záznamového přístroje pro kreslení, stejně jako se všemi ostatními, co nás napadly. Experimentovali jsme s kamerou všemi myslitelnými způsoby. Animovali doslova vše, co se kolem našlo: objekty, kresby, tekoucí barvu, stejně jako živé postavy - což je pro děti nejzajímavější: stát se postavou svého vlastního příběhu a sledovat se na plátně.
Dětí v dílně bylo více než dvanáct, ale kamera jen jedna. Typicky individualistický přístup by tak zhatil celou produkci. Na druhou stranu: animace je sama o sobě natolik únavná a časově náročná činnost vyžadující trpělivost a soustředění, že je svou povahou dětem téměř nepřístupná. V naší situace byla nejlepším řešením týmová práce – zcela inovativní a kontrastující ke klasické individualistické pracovní metodě. To co by se mohlo stát překážkou se nakonec ukázalo unikátním stavebním základem pro DFD.
Děti připravily společně sérii objektů a kreseb, animovaly, přidávaly nápady do scénáře, staraly se o natáčení, světla, obsluhovaly kameru a na konci natáčení se podílely na technologickém zpracování filmu, navíjení na cívky, míchání chemikálií, sledování teploty, praní vyvolaného filmu i sušení. Touto cestou získaly znalosti o celém procesu filmování, od konceptu po založení cívky do projektoru. A to je také důvod pro název Dětské filmové dílny.
I když se během let děti vyměnily a nastoupila nová technika, dílna si udržela původní název a charakter animace, který má po letech stále osobitý styl. Ačkoli jsme od roku 2000 začali pracovat na digitálním formátu, používáme stále klasickou techniku pookénkového snímání, natáčíme příběhy ze skutečného života, stejně jako fiktivní příběhy a literární adaptace. Některé jsou individuální prací dětí, jiné vznikají jako kolektivní dílo – děti společně debatují nad scénářem, vytváří jednotlivé komponenty obrazu, a vytváří z animačních sekvencí film. Někdy film vzniká jako propojení variací a pokusů o vyjádření téhož příběhu, nebo myšlenky.
V rámci dílny se také konají prezentace umělců, kteří demonstrují různé strategie přístupu k obrazu – malířské a sochařské techniky, instalace, fotografie, grafika, film, 3d animace i hudba. Tato intermediální setkání poté úročí děti v realizaci animovaných filmů. Poznáním nejširší variety vnímání umění vždy vede k poznání, co z toho může animace vytěžit.
DFD kultivuje dětskou zkušenost i projekcemi filmů a setkáváním s významnými autory žánru, což má netušený efekt pro umocnění dětské představivosti a vnímání animovaného filmu. DFD umožňuje dětem stanout v roli poučených diváků i tvůrců, změnit jejich přístupu k médiím z pasívního sledování na aktivní účast. Nepředpokládáme, že se jednoho dne stanou filmaři, ale doufáme, že se jednoho dne osvobodí od utkvělého pohledu na plátno a stanou se vzdělanějšími a vnímavějšími lidmi. A krom toho vznikají skvělé filmy
Alicja Jodko je je absolventkou filosofie, jejím hlavním zájmem je v současnosti grafika, vizuální poezie, multimédia a film, zvláště animovaný. V rámci DFD učí děti tvořit animované filmy klasickým pookénkovým animačním snímáním, pro což vyvinula během let zvláštní pedagogické metody. Společně se svým manželem Mariuszem provozuje Wroclawskou galerii soudobého umění Entropia.
