Ve městě byl jmenován nový archivář. Ale byl skutečně někým jmenován? Není to spíš tak, že pracuje podle svých vlastních instrukcí?... — G. Deleuze, Foucault
Další z cyklu komponovaných pořadů o fotografii a technických obrazech. Setkání tentokrát na téma obrazových, (post)fotografických, intertextuálních a jiných archivů jako zdrojů pro poznání, výzkum, nebo pro intervence a další strategie současného umění. Včetně ukázek několika konkrétních obrazových sbírek a archivů.
Foto: Photo: Photographic Archive
Téma: Úvod a následné prezentace jsou skromným příspěvkem k aktuální diskuzi o estetických, etických, technických a dalších okolnostech, spojených s uchováváním, zpracováním, porozuměním a zveřejňováním (obrazových) souborů v soukromých, nebo státních databázích a archivech.
Vývoj dostupných digitálních technologií umožnil nové způsoby archivace, distribuce dokumentů a neustálou dostupnost terabytů informací na sítích a internetu. Předpokládalo se, že svědectví o dějinách teď bude navěky a bezpečně zachováno pro budoucí generace. Globální sítě archivů převzaly původní funkci sýpky, banky, společenské paměti a musea postindustriální společnosti. Tyto instituce byly v minulosti většinou spojeny s věděním, kulturou, ale i s pozicemi vlastnictví, moci, hierarchie i manipulace. Tvůrci a správci dnešních technických (post)fotografických archivů tyto funkce převzali a determinoval i jejich povahu a působnost.
Druhou stránkou nutkavé touhy po vyhledávání, shromažďování a archivaci dat jsou pravděpodobně i nevratné transformace ve společnosti, změny životního prostředí a modelů porozumění skutečnosti. Všudypřítomné technické anarchivy se mohou proměnit v nekonečný nelineární zdroj poznání, vědění, poučení a zábavy, i v instrument pro exploataci a manipulaci. Obrazový archiv Správy sledování Ministerstva vnitra ČSSR, nebo seznamy spolupracovníků Stb jsou důležitým svědectvím nejen o naší nedávné minulosti, dokumentem o povaze společenství, ve kterém žijeme právě teď a nedokonalým předobrazem mnohem dokonalejších sledovacích systémů, které monitorují svět a společnost dnes. Pozůstalost cestovatele, fotografa, filmaře, zoologa a spisovatele Jiřího Bauma poodkrývá příběh konkrétního životního osudu, ve své době úspěšné a dnes téměř neznámé osobnosti. Fragment fotografické pozůstalosti Josefa Baťky se nabízí spíš jako impuls k umělecké interpretaci a fabulaci o jeho životním osudu. Sbírka rodinných filmů z Národního filmového archivu, shromažďovaná a uchovávaná Jiřím Horníčkem, nebo privátní filmové materiály, získané a zpracované režisérem Janem Šiklem v cyklu Soukromé století zpřítomňují a reflektují dějiny jedinečným prizmatem obrazových útržků všednodenních, fascinujících příběhů obyčejných lidí, kteří do okamžiku zveřejnění dokumentů byli jen anonymním a pasivním objektem historie. Příspěvek o aktuálním archivu Woodyho Vasulky je příkladem jedinečného archivářského projektu, posedlosti umělce digitální epochy, poháněného touhou po elektronické nesmrtelnosti vlastní práce a odkazu současníků první generace, definující možnosti virtuálního obrazu.
Program
15.00 – úvod: Miloš Vojtěchovský, Jan Bartoš
15.30 – 16.15 Petr Blažek, Vladimír Bosák (Ústav pro studium totalitních režimů) Archiv Správy sledování Ministerstva vnitra
Statisíce fotografií pořízených příslušníky Správy sledování MV tvoří unikátní historický pramen k dějinám komunistického režimu v Československu. Zachycují nejen známé a neznámé události, osoby, ale i neopakovatelnou atmosféru Prahy 70. a 80. let 20. stol. Dochované práce desítek špiónů díky své syrovosti zaujímají nečekané místo v kontextu dějin české i světové fotografie.
16.15 – 16.45 Libor Jůn (Archiv Národního muzea) Felixova dobrodružství aneb s Jiřím Baumem do Afriky, tam a zpět...
Jméno cestovatele, fotografa, filmaře, zoologa a spisovatele Jiřího Bauma (1900 – 1944) je dnes prakticky zapomenuto. Přesto ve 30. letech 20. století patřil k nejpopulárnějším čsl. cestovatelům. Věhlasnou se především stala jeho cesta napříč Afrikou podniknutá v roce 1931 společně se sochařem Františkem Foitem po trase Egypt – Súdán – Belgické Kongo – Jižní Afrika. V Archivu Národního muzea se dochoval prakticky celý písemný, fotografický a filmový archiv Jiřího Bauma a jeho manželky Růženy Baumové-Fikejzlové. Tento archiv mj. napomůže objasnit dobrodružný a zvratů plný život jednoho z nejlepších Baumových přátel – Felixe.
16.45 – 17.15 Miloš Vojtěchovský (FAMU) Amerika - fotografická zpráva o zaoceánské cestě vatikánského nuncia.
Skutečný konsistorní rada v Litoměřicích ThDr. Josef Baťka působil do roku 1948 jako učitel v Nymburku a před tím (patrně?) jako papežský nuncius (vyslanec) v předválečném Československu. Náhodně nalezené skleněné diapozitivy v opuštěném domě zachycují několik stovek snímků z jeho studijní cesty do severní Afriky, Skandinávie a USA. Fragment z jinak zmizelé nebo zničené pozůstalosti amatérského fotografa je podkladem pro pokus o popis fiktivní expedice do meziválečné doby. Připravovaná instalace propojuje reálné materiály z pozůstalosti a deníků Josefa Baťky a texty z deníků jeho sestry Anny Baťkové.
17.15 – 17.45 přestávka
17.45–18.15 Jiří Horníček (Národní Filmový Archiv) Rodinné filmové kroniky v Národním filmovém archivu v Praze.
Průvodce kolekcí neprofesionální kinematografie. Privátní pohyblivé obrazy jako archivní historický materiál. Možnosti a limity jejich využití. A kolik amatérů zatoužilo, poříditi si živé fotografie svých drahých, fotografie, jež dovolily by kdykoli, i po smrti fotografované osoby zase ji, alespoň na kratinký moment, v mihotavé projekci kinematografické oživiti...! ... Co kouzla leží v takové fotografii, když ten, jenž již dávno hnije kdesi ve vlhké hlíně, přechází tu v setmělém pokoji před námi, usmívá se, kyne nám...!
(Jar. Benda, Přijímací přístroj kinematografický. Fotografická revue, roč. 2, 1920-1921).
18.15–18. 45 Jan Šikl Soukromé století
Zdrojem tohoto filmového cyklu Soukromé století je amatérský rodinný film. Materiál byl v době svého vzniku výsostně osobní záležitostí úzkého okruhu lidí. Přerostl však sám sebe a dnes přináší svědectví spontánního, soukromého života. Jde o sondy do intimních rodinných zákoutí. Soukromé století je zbaveno ambiciózního hlediska vykládat ucelené historické pohledy. Jeho cíl je mnohem skromnější: zastavit čas. Paměť lokální, privátní se v Soukromém století stává pamětí veřejnou. Všechny významy ve filmu dostávají mnohem širší, univerzálně lidský rozměr. Soukromé století představuje dějiny jako intimní lidské příběhy.
18.45–19.15 Lenka Dolanová (FAMU) Sběratelství a multimediální archiv Bohuslava Woodyho Vasulky
V zálibě pro sbírání hub lze najít podobnost se základním instinktem přežití v přírodě, které lze převést do dnešní doby jako sběratelství základových kódů technologie – jejího podhoubí. Význam Vasulkova díla spočívá především v jeho průkopnictví v oblasti elektronického umění a v hledání specifického jazyka média. Jeho tvorba je spojena se zkoumáním transformačního potenciálu videa a pátráním po nových narativních postupech. Poslední léta věnoval Vasulka pokusu uchovat a distribuovat celou svojí sbírku v digitální podobě: ...jsem tu, abych shromažďoval a sbíral sdělení, jako se sbírají houby (Vasulka).
19.15 –19.45 přestávka
19.45–20.15 Karel Císař (Filosofický ústav AV ČR, AVU) Archivní impuls v teorii a praxi Allana Sekuly.
Příspěvek se pokusí vyložit komplexní vztah mezi teorií a praxí v díle Allana Sekuly. Teoretická reflexe role archivu v dějinách fotografie by se tak měla ukázat jako nutný předpoklad pro uchování kritické funkce současné dokumentární fotografie.
20.15 kulatý stůl: Archivy, umění, společnost
Součástí semináře je projekce výběru filmů Jana Šikla z cyklu Soukromé století. Ruské obláčky kouře (2002), Král Velichovek (2002), Nízký let (2006), Tatíček a Lili Marlén (2002), Mávnutí motýlích křídel (2005), Líbám Tě a miluji (2006), Sejdeme se v Denveru (2006).
Připraveno ve spolupráci s FAMU, NFA, jako doprovodný program k výstavě Rodinné archivy ztracené a nalezené.
Připravila galerie školská 28, Dana Recmanová, Jan Bartoš, Miloš Vojtěchovský.
