Ora Pro nobis - koncert Oldřicha Janoty
Janotovi se v písničkách složených pro CD Ora pro nobis, (které si vydal s respektem v roce 2009 ke svým narozeninám), vrací téměř vše, co v jeho tvorbě bylo tak neopakovatelné a výjimečné - elegické, minimalistické, melodické písně, podbarvené osobitou reflexí naší magické reality a schopností číst textury ukryté pod zdáním všednosti.
Lubica Christophory, Tereza Podobská, Nika Janotová - zpěv, Romana Šilhavá - zpěv, housle, Sebastián Janota - klarinet, Ivan Beirhanzl - kontrabas, Oldřich Janota - akustická kytara, zpěv.
V sedmdesátých a osmdesátých letech Oldřich Janota (básník, prozaik, hudebník, poutník, narozen 1949) hrál s Jakubem Nohou, později s experimentální šramlovou kapelou Mozart K., nebo s artistními kytaristy Pavlem Richterem a Lubošem Fidlerem. V devadesátých letech opustil hermetické texty a minimalistickou hudbu a vydal se za experimenty s hudbou (téměř) vážnou. Ke své písničkářské éře se vracel jen výjimečně. Určité období spolupracuje s Irenou a Vojtěchem Havlovými a nahrál neprávem opomíjené nadžánrové CD se skupinou "Jiná rychlost času".
Později se vrátil k sólovému vystupování a poutnickým cestám po české kulturní kotlině. Dnes se občas setkává s bývalými kolegy, ale těžištěm jeho koncertů je neokázalý zpěv a klouzavý, úsporný doprovod na akustickou kytarou. V roce 2000 získal za celoživotní přínos prestižní cenu kritiků "Žlutá ponorka", při kteréžto příležitosti byl z neznámého důvodu označen jako "muž, který prochází zdí", přestože jej nikdo při této činnosti neviděl. V roce 2009 vydal sbírku krátkých zápisků s názvem "Neslyšící děti", ale jeho dlouho očekáváná básnická antologie, připravovaná pro nakladatelství Torst je doposud ve stavu zrodu.
Na stránkách www.oldrichjanota.com najdete řadu pozoruhodných dokumentů, textů, fotografií a odkazů k tvorbě autora, jehož hudební a literární tvorba je zároveň vzácně aktuální i mimočasová. Naštěstí jako skoro vždycky nesnadno zařaditelná do konfekčních šuplat šoubyznisu. Snad proto zůstavající na kraji.
