Projekt "Svatozář" klade otázky po povaze a působení uměleckého díla v dnešním kulturním kontextu a zkoumá problematiku remediace uměleckého díla a hypotetickou existenci jeho "aury". Instalace porovnává původní formát ikonického díla obrazu Kazimíra Maleviče “Černý čtverec” s formátem filmového efektu a kombinuje projekci smyčky 8mm filmu s digitální projekci smyčky 3D renderu a fotografiemi.
“Definice pojmu aura uměleckého díla vychází z textu Waltera Benjamina Umělecké dílo ve věku své technické reprodukovatelnosti z roku 1936, kde auru definuje jako “tady a teď “ originálu, jedinečný moment setkání diváka s dílem. Ve výkladech termínu není v encyklopediích a slovnících Benjamin většinou citován a definice se často liší. Převažují odkazy k pojmu aureola a přeneseně mandorla, nebo svatozář a odtud pochází název, který jsem pro projekt zvolil.
Malevičův Čtverec jsem re-dokumentoval a vizualizoval pomocí nástrojů videa a klasického filmu za užití takzvaného dolly zoom effectu, který byl poprvé uplatněn ve filmu Alfreda Hitchcocka Vertigo. Dolly effect je produkční nástroj, manipulující modus percepce diváka s cílem zdůraznit význam objektu v popředí záběru - zcizující efekt, během něhož dochází k optické manipulaci perspektivy záběru. Vzniká jednoduchým principem pohybu kamery, při které kamera ovládá přiblížení / oddálení objektivu v protisměru posunu kamery směrem k objektu. Popředí záběru pak zůstává zdánlivě neměnné, zatímco rámcové pole zobrazení (pozadí) vidíme v jiné perspektivě. Efekt má celou řadou kulturních konotací a byl někdy označován jako stereotyp, nebo klišé.
Jako první vznikla ideální verze videa, virtuální 3D simulace z muzejní expozice avantgardy v Tretjakovské Galerii na Krymskom Valu. Videosekvenci jsem zkonstruoval podle amatérské fotografie. Jako druhá interpretace vznikla série krátkých záznamů na super 8mm barevný film přímo v Moskevské expozici. Při uvažování nad výstupem projektu jsem se rozhodl prezentovat film a video v kontextu, který je vzájemně nekonfrontuje. Digitální projekce simuluje filmovou estetiku žánru sci-fi, pohled do sebe se propadající antihmoty, nebo černé díry.”
Jan Brož, říjen 2010
Jan Brož se narodil ve Šternberku, žije a pracuje v Praze. Od roku 2007 studuje na Akademii výtvarných umění v Praze (ateliéry Jiřího Příhody, Markuse Huemera, Vladimíra Skrepla).
kurátor výstavy: Jiří Černický
