Michal Vorfeld je všestranný hudebník, výtvarný umělec, filmař a konstruktér nástrojů. Jeho hudební dráha začala v 80. letech se skupinou Heinrich Mucken, kde hrál experimentální improvizovanou hudbu především na perkuse. Studoval výtvarné umění v Kolíně a v Kasselu, v současnosti žije v Berlíně. Východiskem jeho hudební tvorby jsou dnes stále perkusivní zvuky, avšak ve spojení s nehudebními objekty a přístroji vlastní konstrukce. V projektu Light Bulb Music, který představí v galerii Školská 28, používá velký soubor amplifikovaných žárovek. Ty jsou zdrojem obrazu, světelných projekcí a záblesků, ale i nepatrných zvukových pulsů. Vorfeld pomocí elektrických spínačů rezonuje žarovkami, hudební plochy vznikají pomocí elektřiny a zvuků výbojek. Fragilní světelný instrument je zároveň elektrickou pastí, neboť veškeré pohyby performera se odehrávají v prostředí elektrizovaném 220 volty.
Michael Vorfeld vystavoval mimo jiné na Documenta8, Expo Hannover, v Experimental Intermedia NY, Plan B Tokyo, CCA Varšava, a další.
...Vorfeld ve svém představení Light Bulb Music multiplikuje světelné zdroje do podoby, kdy je jeviště zároveň projektorem, plátnem i místem vzniku obrazu. Jednotlivé světelné body jsou rozmístěny po scéně, v zešeřelém prostoru pozorujeme záblesky světel a stíny vrhané samotným performerem. Samotná projekce a jevištní scéna je prostá jakékoli estetické úpravy, jako bychom byli uprostřed obřího světelného stroje, v němž sledujeme průběh jeho chodu za asistence operátora - performera. Vorfeld nevyužívá žárovky jen jako světelného zdroje, ale zachycuje i jejich akustické projevy, nebo přenáší světelné toky na zvuk pomocí optických snímačů. Celá instalace, jakkoli může působit primitivním dojmem, je technicky mimořádně zvládnuta, včetně elektronických obvodů pro rytmické světelné pulzy, algoritmy pro vyhodnocení světelných hodnot projekce a jejich převod do zvuku. Tento popis by ale neměl zakrýt improvizační kvality Vorfeldovy performance. Jeho hudební práce vychází především z klasické neidiomatické improvizace, tedy hudebního směru založeného na okamžitých reakcích hráčů, spontánní hře bez přípravy, která je někdy popisována jako kompozice v reálném čase... (Martin Blažíček, Film a doba 2009)
