Po vydařeném loňském koncertě se do Školské vrací japonský perkusionista Seijiro Murayama v novém společném projektu s českými hudebníky. V rámci českého miniturné společně vystupuje s Petrem Grahamem (klávesy), Ivanem Palackým (pletací stroj) a Petrem Vrbou (trumpety, klarinet).
Peter Graham vystudoval na brněnské konzervatoři hru na varhany u Josefa Pukla a kompozici u Bohuslava Řehoře. Ve studiu kompozice pokračoval na Janáčkově akademii múzických umění ve třídě Aloise Piňose. Po dokončení vysoké školy prošel řadou zaměstnání - byl korepetitorem, rozhlasovým hudebním režisérem, skladníkem Českého hudebního fondu a učitelem na hudební škole. V současnosti působí na katedře kompozice a dirigování JAMU v Brně. Spolu s Ivanem Palackým založili duo Palagrachio.
Seijiro Murayama, který v osmdesátých letech působil v divokých projektech japonské scény (Absolut Null Punkt s kytaristou KK Nullem či ve Fushitsusha Keiji Haina), hrával s Fredem Frithem či Tomem Corou, se během posledních několika let věnuje především exploraci svého jednoduchého bubínku a hlasovým technikám. Od konce minulého století žije ve Francii, kde spolupracuje, kromě hudebních kolaborací, nejčastěji se skupinami soudobého tance (především National Choreography Center of Rennes and Brittany pod vedením Catherine Diverrès). Při vlastní tvorbě ho zajímá interdisciplinární charakter, často ho tedy najdeme ve spojení nejen s tancem, ale i videoartem, malbou, fotografií, literaturou atd. Jeho tvorbu najdeme na několika desítkách alb.
Ivan Palacký je hudebník a architekt. Hrál (v osmdesátých a na začátku devadesátých let) v různých skupinách a účastnil se rozmanitých hudebních projektů. Absolvoval mnoho koncertů se skupinou „Sledě, živé sledě“. V současnosti je členem audiovizuálního improvizačního dua „Koberce, záclony“ (s Filipem Cenkem). Vede si zvukový deník ze svých cest - zaznamenává útržky příběhů, podivné zvuky a rozmanité „akustické chyby“. Od roku 2002 se věnuje volné improvizaci a rád se zúčastňuje krátkodobých projektů (spolupráce s duem Cremaster, Ruth Barberán a Margaridou Garcia, Willem Guthriem, Andreou Neumann, Klausem Filipem, Toshimaru Nakamurou ad.), stejně jako rád hraje sám. Od roku 2005 se jeho hlavní zálibou stalo „dolování“ zvuků z amplifikovaného jednolůžkového pletacího stroje Dopleta 160 a 180. V roce 2009 založil label „Uceroz“ a doposud vydal dvě alba studiových nahrávek se svými nejoblíbenějšími spolupracovníky.
Petr Vrba, od roku 1994 DJ pražského Radia 1, v letech 1997-1998 absolvoval stipendijní pobyt v Institute of Art of Indonesia v Yogyakartě (studium gamelanu), od roku 2005 pasivní (hudební publicista, produkční) i aktivní (trumpety, klarinet, vibrující reprosoustava, kráječe na knedlíky/vajíčka, koště…) explorace neidiomatické improvizace a od roku 2007 spolupráce s Eduardo Borsuci In Optima Forma jež vedla k založení Zvukové brigády. V roce 2009 byl jedním ze zakládajících členů improvizačního tria Chaos und Logos a v roce 2010 proměnlivého tělesa IQ+1, které letos v létě vydalo svou debutovou nahrávku „tváří v tvář“. S korejským experimentátorem, hráčem na psací stroj či budíky Ryu Hankilem vyústil jejich společně sdílený zájem o hudební struktury skryté v různých a různě vibrujících objektech k založení dua Yanagi.
