Hlas, ústa, smysl, střed, příběh, paměť, píseň, hluk, tělo. Slova a jazykové smyčky se vlévají jedny do druhých, do proměnlivé, zauzlené zvukové matérie. Vypráví příběh, který ale vytrvale uniká. Hlas je zlomený, syrový a nebojácný. Smysl se nachází přímo uprostřed věty, ale tolik bije do očí, až si ho přestanete všímat. Paměť se tříští, mizí a křiví se. Hluk je v těle. Někde někdo zpívá. Nástroje jsou ze dřeva, gumy, vosku. Stranou stojí počítač s chybně naprogramovaným softwarem. Ale hodí se mikrofon.
Alessandro Bosseti (1973) je zvukový umělec, skladatel a performer. V současné době bydlí v Berlíně. Zaměřuje se na hraniční oblast mezi mluveným slovem a hudbou. Od roku 2000 je klíčovou postavou Ars Acustica a vytvořil mnoho oceňovaných rozhlasových kompozic. Základ jeho abstraktních kompozic často tvoří terénní výzkumy a rozhovory, a dále elektroakustické koláže, vokální i instrumentální experimenty a digitální manipulace. Bosetti podniká mnoho cest a předvádí své sólové performance s hlasem a elektronikou, v nichž stírá hranice mezi kategoriemi. Ve spojení s kytaristou Kentou Nagaiem a bubeníkem Tonym Buckem tvoří kapelu Trophies, v níž zkoumá především repetitivní smyčky promluv.
