Z technických důvodů končí výstava Kateřiny Krejčové ve středu 21.12.
Chtěla jsem být jako oni. Centimetry na dveřích jako časová osa identifikace s filmovými hrdiny. Už jsme z nich vyrostli, a přesto se probíráme sedimenty někdejší autostylizace s gestem, které nám nepatří.
„Je to další díl skládačky. Velký skládačky.“
Michael Knight
„Způsob, jímž dívka přijímá a absolvuje milostnou schůzku, intonace v telefonu a v těch nejintimnějších situacích, volba slov v rozhovoru, ba celý vnitřní život rozčleněný podle vzoru již devalvované hlubinné psychologie, to vše svědčí o tom, že člověk se snaží udělat ze sebe vhodný aparát, který až do pudové vrstvy odpovídá modelu prezentovanému kulturním průmyslem.“ Adorno, Horkheimer
Jedny z mých prvních vzpomínek jsou identifikace s televizními hrdiny. Pamatuji si dodnes několik vteřin z filmu, který mě na nějakou dobu formoval tak, že jsem přejala gesta, pohyby a chování postav. Můj vnitřní život se uzpůsobil jejich soudržnému obrazu. Dnes má vzpomínání podobu flicker efektu: pamatuji si gesta hrdiny a sebe v okamžiku totálního splynutí (splývám s hrdin(k)ou tím, že se na ní/něho dívám). Nebo vidím sebe samu ve vzpomínce na identifikaci, nebo hrdin(k)u ve vzpomínce na sebe v té době. Fiktivní postavy, ke kterým jsem se upínala, byla napřed zvířata, potom muži (malé holčičky jsou často odvážnější než dospělé ženy), později ženy - hrdinky, s gesty a intonací, které si dívky zkoušejí tajně před zrcadlem. Objekty našich identifikací jsou přízraky, vystupující jako „velcí druzí“ zpoza našich obrazů. Možná, že jsme složeni z cizích gest?
Ve své videoinstalaci se snažím chronologicky mapovat několik identifikací s televizními, nebo filmovými hrdiny seriálů, které považuji za nejpodstatnějí a u nichž probíhalo ztotožnění nejintenzivněji: Dusty, My Little Pony, Knight Rider, Odpadlík, Mac Gyver, Modrý anděl, Die Geduld der Rosa Luxemburg. Jednotlivé rámečky se videosmyčkami tvoří v prostoru časovou osu a zachycují repertoár několika gest a rolí, které si „rozštěpený subjekt“ osvojuje. Jsou zároveň výpovědí o kolektivní paměti generace, jejíž identitu ovlivňovaly seriály, vysílané soukromými komerčními televizními společnostmi během 90.let.
Kateřina Krejčová
