Instalace odkazuje na dějiny československé značky gramofonových desek Supraphon. Značka byla zaregistrována v roce 1932 a původně šlo o název gramofonového přehrávače. V poválečných letech nesly toto značení gramodesky určené pro export a napomáhaly jménu především české klasické hudby v nahrávkách z třicátých a čtyřicátých let. Od roku 1949, kdy byl Supraphon znárodněn se stal hlavně exportním závodem, výrobním podnikem (Gramofonové závody - Supraphon, 1961), samostatným vydavatelstvím (Supraphon n. p., 1969) a postupně - synonymem českého gramofonového a hudebního průmyslu. Instalace naznačuje proměnu vizuálního stylu obalů desek ze začátku 60 let, kdy se zde dosud neuváděla jména hudebníků ani názvy skladeb, které byly přímo na vinětě kotouče. Ůpadek umělecké kvality grafického designu je na výběru vystavených obalů naznačen ukázkou z pozdější produkce. Vizuální instalace pro Bílou nástěnku doplňuje zvuk, připomínající přehrávání, přeskakování jehly na konci desky.