Moderní přístroje uchovávají obrovské množství obrazů, videí, zvuků a textových souborů ukrytých v operačních systémech. Projekt Audiovizuální anarchiválie (Anarchivism) tyto tajné knihovny borgesovských rozměrů vysvobozuje z tmavých kobek, aby mohly zazářit v audiovizuální performanci a možná najít i smysl života.
Performance bychom mohli rozdělit na pět částí, z nichž každá disponuje vlastním slovníkem, jehož různé prvky jsou vrstveny v duální video projekci a jsou zároveň sonifikovány . Záměrem je pokusit se zobrazit co nejvíce položek z digitální knihovny a v omezeném časovém úseku, což může způsobit „tachykardický“ zážitek, konstantně udržující pozornost diváků mírně nad jejich prahem vnímavosti .
Audiovizuální performance Hannese Hoelzla & Alberta de Campa navazuje na tvůrčí dílnu připravenou v rámci cyklu lektorských přednášek a dílen Open Eye 2014 na FAMU (Centrum audiovizuálních studí)
Alberto de Campo vystudoval klasickou kompozici, jazzovou kytaru a elektronickou hudbu v Rakousku a USA. Během práce na Kalifornské universitě v Santa Barbaře vyvinul společně s Curtisem Roadsem dnes hojně používaný software pro partiklovou syntézu zvuku. Jeho současná umělecká tvorba využívá prvky improvizace v akustickém i elektronickém prostředí, účinkuje mj. ve skupinách powerbooks_unplugged a Republic111, kde jako zvukový zdroj používá laptopy bez další amplifikace. Jako elektroakustického hráče jej pak můžeme zaznamenat v souborech Quiet Noise Quartet a Trio Brachiale. Jeho práce pro galerie se zabývají tématy komunikace a mediální archeologie, iniciuje rozsáhlé kolaborativní projekty, jako byl Varia Zoosystematica Profundorum věnovaný hlubokomořské komunikaci, nebo The Ways Things May Go o artificelní kauzalitě. Mezi jeho nejčastější spolupracovníky patří Hannes Hoelzl, s nímž dlouhodobě rozvíjí koncept audiovizuálního anarchivismu. Je profesorem na universitě Duesseldorfu a Berlíně, kde se věnuje generativnímu umění, hudbě a informatice. (http://albertodecampo.net)
