Před třiceti lety se mystik a umělec Sam Ashley toulal rok v Amazonii a v povodí Orinoka. Vypravil se tam studovat léčebné praktiky šamanů. Během roku 1984 nafotil 27 barevných diafilmů. Po návratu do USA dostal nápad, že exponované filmy uschová a jako experiment se spiritistickou fotografií dá vyvolat teprve v roce 2014. Důležité bylo, aby filmy nebyly nijak speciálně chráněny a zůstaly citlivé a tedy (potenciálně) „schopné“ zachytit cokoliv, co se kolem míst, kde budou uloženy, bude během 30 let dít. Pochopitelně, že změny, které se na diapozitivech za tuto dobu projevily, lze připsat stárnutí emulzí. Ale nějaké změny mohly být způsobeny i čímsi jiným. A tyto změny se staly podstatou Ashleyho projektu.
Východiska
Koncept spiritistické fotografie je většinou považován za problematický. Důvodem je samozřejmě fakt, že v začátcích spiritistické fotografie někteří její obhájci ve snaze něco "dokázat" falzifikovali hypotetické "spirituální jevy" a pokoušeli se je představit jako skutečné. Dnes nám přijde zvláštní, že jim tenkrát nedocházelo, že fotografické technologie se budou dál vyvíjet a že divák, obeznámený s podobnými technikami lehce rozezná, že snímky jsou podvod. Nepříjemným vedlejším účinkem je pocit nedůvěry, protože padělky, jakkoliv byly zhotoveny s těmi nejlepšími intencemi, vzbuzují naše podezření.
Důležité je si uvědomit, že pokud chceme kriticky přehodnotit koncepty spiritistické fotografie, musíme se napřed s touto historií nějak vypořádat. Nabídnout obrazy jednoznačně dokazující záznam jevu, o němž se shodneme, že je zachycením nějaké duchovní podstaty. Spiritistická fotografie by se vlastně neměla pokoušet dokazovat nic. Existenci duchů totiž nemůžeme žádným způsobem prokázat, protože ve skutečnosti duchové „neexistují“. Nebo – lépe řečeno – duchové se projevují, a dokonce mají i rozpoznatelné rysy (což ovšem nutně neznamená, že „existují“ v běžném slova smyslu). Netvrdím, že spirituální jev je něčím pouze imaginárním, čímsi ryze mentální podstaty. Tak to není. Projevy duchů mohou mít účinky, které jsou sice mentální povahy, ale mají i reálné, „náhodné“ účinky v podobě „souhry náhod“.
Spíš, než by se (autor) spiritistické fotografie snažil zachycovat určitý typ obrazu, měl by vytvářet příležitost, situaci, nebo soubor mechanismů. Ty by umožnily to, že projevy jakékoliv „duchovní podstaty“ nebo jevu by bylo možné zaznamenat na citlivý povrch filmu, aniž bychom předem předjímali přesnější podobu, jakou by na sebe mohl tento fenomén vzít. Naštěstí máme k dispozici i jiné techniky, jak k něčemu takovému přistoupit: stejné představy najdeme u nejrůznějších kultur jako praktikování věštby. Předpovídání budoucnosti je skoro přesně to, co zde hledám: mechanismus, kterým je možné vlivy duchovní sféry zaznamenat, a tedy i uchopit.
Projekt "Z podstaty" lze označit za formu orákula/věštby. Jde o experiment na poli spirituální fotografie, výzkum "náhodných" účinků. Nevycházím sice z pevných předpokladů, ale výsledek (v podobě vystavených fotografií) naznačuje možnost. A to mi stačí.
–Sam Ashley, červen 2014
Performer, hudebník, multimediální umělec Sam Ashley se věnuje rozvoji vlastní koncepce experimentálního mysticismu a studuje fenomény tranzu/vytržení. Tuto techniku využívá přes 25 let v oblasti hudby a volného umění. Jeho práce se dotýkají většinou témat jako je halucinace, náhoda a štěstí ("Všichni se smáli, když jsem sedl ke klavíru", "Ryba, která lpěla na vodě“, „Byl bych radši šťastný, než dobrý“, nebo „Harry: pes, který vás kousnul"). Najdeme v nich zájem o posedlost duchem aplikovanou jako techniku vokálního projevu. Příklady instrumentální, ambientní, nebo instalační koncepce mystické orientace nalezneme například v dílech "Ometám si nohy", "Každé nebe je to nejlepší", "Pravda o hmotě", "Detektor duchů", nebo "Naslouchání netopýrům". Sam přináší téma mystického vytržení také do celé řady souborů a seskupení, ve kterých od 90 let působil jak v USA, tak v Evropě. Hrál mimo jiné hlavní roli v několika operách svého otce Roberta Ashleyho, se kterým pravidelně vystupoval a nahrával. Žije a pracuje ve Vídni a Berlíně.
Videodokument „Ryba lpí na vodě“ zaznamenávající rozhovor Tima Perkise se Samem Ashleym o dalších jihoamerických dobrodružstvích lze shlédnout na:
http://vimeo.com/24019251
http://vimeo.com/23921945
Výstava se koná v rámci Festivalu Fotograf #4 – "vidět a věřit".
