Osobitý rys spolupráce Tiziany Bertoncini a Thomase Lehna tvoří alchymie setkávání klasického a elektronického nástroje. Bertoncini a Lehn se pohybují na území abstrakce, jejich přístup ke zvuku je současný. Ovšem jejich úvahy o hudbě jsou klasické, protože se v principu zakládají na napětí - uvolnění, přeryvu, intenzitě a expresivitě ve všech ohledech. Duo Lehn/Bertoncini doplní trojice domácích improvizátorů, jež kromě jiného spojuje Pražský improvizační orchestr, jehož jsou nedílnou součástí. Lucie Páchová, kromě svého vokálu, pracuje s různými a různě amplifikovanými objekty, Michal Zbořil moduluje své analogové syntezátory a Pavel Zlámal hraje na saxofony a klarinety všech velikostí. Premiérově jsme vystoupení tohoto elektroakustického tria mohli zažít během letošní Alternativy.
Tiziana Bertoncini a Thomas Lehn spolupracují již od roku 2002. Odlišné povahy zvuku, vlastností a dějin houslí a analogového syntezátoru mohou připomínat spor. Nicméně dochází spíš k jakési zrcadlové hře, v níž se role obou nástrojů neustále proměňují.
Jejich první CD Horsky Park vyšlo na jaře 2011 na britském labelu Another Timbre.
Kromě svého dua spolu hrají také ve větších uskupeních, jako např. v mezinárodním ensemble]h[iatus, který se zaměřuje na improvizaci a interpretaci současné vážné hudby a často hostuje na festivalech současné hudby, kde premiéruje skladby autorů jako Vinko Globokar, Peter Jakober a Jennifer Walshe.
Tiziana Bertoncini vystudovala klasické housle na konzervatoři v Sieně a malbu na akademii výtvarných umění v Carraře. Po období hraní v orchestrech a souborech komorní hudby změnila záběr na současnou hudbou, psanou i improvizovanou. Její práce osciluje mezi osobním zkoumáním nástroje a jeho zvukových možností a sklonem ke kompozicím a mezioborovou uměleckou spoluprací. Zajímá ji střet a syntéza vizuálních a zvukových prvků.
Od začátku osmdesátých let působí Thomas Lehn jako autor a interpret vážné hudby. Zpočátku jako pianista s repertoárem jak současné hudby, tak hudby klasického a romantického období. Paralelně se od počátku devadesátých let začala rozvíjet jeho záliba v živé elektronice. Z kořenů bohatých hudebnických zkušeností z nejrůznějších stylů, žánrů a intermediálních projektů vyrostl jeho osobitý jazyk, který je široce uznávaný. Při hraní využívá analogové syntezátory z konce šedesátých let, od roku 1994 především EMS Synthi A. Specifické zvukové kvality jeho syntéz a modulační vlastnosti (jako přímo a okamžitě měnit elektronické zvuky nebo kombinovat a ovládat několik parametrů najednou) umožňují hráči okamžitě spontánně reagovat na podněty v různých stupních hudebního procesu.
Dlouhodobé spolupráce Thomase Lehna: KONK PACK, TOOT, THERMAL, FUTCH, MIMEO, SPEAK EASY, 6IX, VARIO-34, duo s Marcusem Schmicklerem, Tizianou Bertoncini, Gerrym Hemingwayem, Paulem Lovensem, Frédéricem Blondym, Ursem Leimgruberem a Johnem Butcherem. Novější spolupráce s Benoîtem Moreau a videoartistou Kjellem Bjørgeengenem, nebo trio s Johnem Butcherem a pianisty Johnem Tilburym nebo Matthewem Shippem.
Koncert se koná ve spolupráci s Goethe institutem a Italským kulturním institutem v Praze.
Páchová/Zbořil/Zlámal
Tvorba Lucie Páchové zahrnuje hudební, divadelní, taneční, filmové a multimediální projekty. Své kompozice realizuje v ansámblech Talaqpo, Dunami ensemble, Paliom a Silvia quartet. Improvizaci se věnuje ve spolupráci s ansámbly Marijan, Pražský improvizační orchestr, NAU, Divergent connections. Zajímá ji propojování různých médii v rámci improvizace.
Michal Zbořil se věnuje hře na analogové syntezátory. Několik let působil v moravských noise-experimental ZABLOUDIL/A. Spolupráce s BBNU, S/M+, B4. Momentálně kromě IQ+1 a Pražského improvizačního orchestru spolupracuje s Martinem Blažíčkem.
Pavel Zlámal
Hráč na klarinet, basklarinet a saxofony, experimentátor, improvizátor. Po završení magisterských studií na HF JAMU v Brně (obor klarinet - klasická interpretace) nyní tamtéž dále pokračuje v doktorském programu se zaměřením na oblast soudobé a experimentální hudby, zejména pak na volnou improvizaci: mimo sólového konceptu a účinkování s různými improvizátory (Hilary Jeffery, Rod Paton, George Cremaschi, Didrik Ingvaldsen, Kazuhisa Uchihashi, Seijiro Murayama, ÖNCZkekvist, apod.) založil a vede vlastní odlišné improvizační soubory - Brno Improvising Unit, Next Phase. Jeho hudební všestrannost, tříbenou též studiem v zahraničí (r. 2006-2008 Sibelius Academy Helsinki), dokumentuje působení a angažmá v rozmanitých tělesech napříč žánry: orchestr opery ND Brno, Brno Contemporary Orchestra, B-Side Band, The Fireballs, Gone Hepsville; externí spolupráce s Brněnskou Filharmonií, big bandem Gustava Broma včetně hostování v jazzových, alternativních či popových kapelách.
