„Hlavním prvkem této analogové instalace je systém adresářů, fungující podle principu nahodilosti. Patnáct navzájem propojených časovačů se zapíná a vypíná každé dvě minuty, jejich rytmus se neustále mění.

Nepřetržité rušení a nepřesnosti starých relé způsobují nepředvídatelnost. Patnáct časovačů řídí devět sériově spojených relé, majících funkci akustické rytmické skříně v nekonečném množství variací. Pro zdůraznění akustické kvality jsou relé připevněna na devět zvonků.

Mezi rytmickou skříní a zvonky je umístěn další náhodný systém, měnící partituru úderů/kliknutí a tak poskytuje zpětnou vazbu do adresáře rytmické skříňky. Inspirací instalace bylo začlenit spínací systém do konečné podoby díla. Moje instalace jsou většinou prostě mechanické, nebo se jen vzdáleně podobají počítači. Ta první možnost je nudná, ta druhá je nejasná, protože sledování počítačového hardwarového systému není snadné. Mám radši, aby byly věci jasné, to je moje krédo, když pracuji s technologiemi. Poetické a technické se mohou setkat, ale jen za předpokladu, že technologie používáme správně.

Instalace je akustická. Zvonky zvoní a jejich zvuk se propojuje s klikáním 140ti telefonních relátek. Kontrolky ukazují, které časovače a která relé jsou aktivní. Celý stroj je analogový.

Ad van Buuren, 1995

Ad van Buuren (1951 – 2014) byl nizozemský zvukový umělec, hudebník a vynálezce, žil a pracoval v městě s´Hertogenbosch v Brabantsku. Studoval výtvarné umění na Akademiu umění a designu v Den Boschi (1976–1980). Místo počítačů a počítačových programů používal levné, nebo nalezené mechanické součástky, hardware, telefonní relátka, jakékoliv znělé předměty. Jeho generativní kinetické a zvukové mechanismy/instalace vytvářejí řetězce náhodných, nepravidelných rytmů, připomínají činnost neuronových sítí. Chaotičnost kombinací algoritmů je omezována zpětnou vazbou předem stanovených parametrů. Ad van Buuren měl ateliér v bývalé mlékárně Melfabriek.

Ad se také zúčastnil prvního symposia Hermit v roce 1992, kam přijel se svým Panoramafónem a vystoupil s Annou Homler v Plasech a v Praze.