Instalace, kterou Oosterlynck připravil pro sympocim Hermit 92, sestává z dokumentace o celém jeho díle se zvukem a z pěti průhledných masek z plexiskla, zavěšených v prostoru jedné místnosti v sýpkách. Některé masky mají vyříznutý prostor pro oči, jiné pro uši, některé nechávají volný prostor pro ústa. Každý návštěvník si může vyzkoušet, jak změněné podmínky působí na naše vnímání.
Oosterlynck, Belgie, 1992

Baudouin Osterlynck přijel do Plasů během května naistalovat svoje práce, ale pro časové zaneprázdnění se nemohl osobně účastnit festivalu v červnu.
Miloš Vojtěchovský, 2018

Baudouin Osterlynck je významný belgický zvukový umělec. Zkomponoval nejen pozoruhodné skladby (nahrané na CD a LP, z nichž některé jsou dostupné u společnosti Metaphone). Je editorem dvou důležitých knih obsahujících výpovědi experimentálních belgických skladatelů. V neposlední řadě zkoumal specifičnost zvuků souvisejících s konkrétními místy, a to jak běžné lokality, tak místa, která navštívil během svých cest, poslouchal třeba zvuk větru, země a skal španělské Vysočiny a zvuky míst poblíž norského Severního mysu. Taková pozornost ke vztahům mezi materiálními aspekty místa, prostoru a zvuku by mohla určitým způsobem odkazovat na "situacionisty". To znamená, že věnuje pozornost specifické situaci. A jistě víc ve smyslu Jean-Paul Sartra než v odlišném významu, který preferoval Guy Debord.
Není divu, že ho zajímal i vývoj specifických "sluchátek" nebo "nástrojů naslouchání". Od stetoskopu přes kuriózní předměty, připojené k uchu (nebo uším) jakou jsou „instrumenty", které se otvírají zvuku jako velké nálevky, jako trouby, které jsou podobné těm u starých gramofonů. Dříve nebo později bylo nevyhnutelné, že tyto nástroje vyvinul do řady ještě rozmanitějších "objektů": předmětů, které vytvářejí dosud neobjevené, nové, neznámé zvuky.

fragment z textu Baudouin Oosterlynck: „Zvukový umělec poskytuje lidem svobodu objevovat zvuky celé planety.“ Andrease Weilanda