Hiršenfelder byla členkou DIY zvukového kolektivu Theremidi Orchestra (2011-2017), se kterým odehrála přes 30 koncertů na různých mezinárodních platformách pro mediální umění jako CT-SWaM & Eyebeam (New York), LiWoLi (Linz), Piksel (Bergen), Spektrum (Berlín), Share (New York), Radiona (Záhřeb), Zagorje Noise Fest International (Trbovlje), Museum of Contemporary Art Metelkova – U3 (Lublaň), Artos (Nicosia), KSEVT (Vitanje), Kino Šiška (Lublaň).

Je propagátorkou open source software a byla kurátorkou a poradkyní v Ljudmila Art and Science Laboratory (2010-2014). Se Sašou Spačal, se kterou rovněž spolupracoavala na zvukových instalacích a albech, společně založila Iniciativu pro ženy se smyslem pro technologie, vědu a umění ČIPke. Často spolupracuje s umělci Robertinou Šebjanič a Alešem Hieng-Zergonem na sérii intermediálních instalací Time Displacement / Chemobrionic Garden (2015-2016), které byly prezentovány v roce 2016 na Ars Electronice a dalších výstavách v Kanadě, Rakousku, Německu i jinde. Je členkou skupiny Jata C (ve složení Brane Zorman, Boštjan Perovšek, Bojana Šaljič Podešva, OR poiesis) pro bioakustiku v produkci radioCona (Steklenik – Galerie pro zvuk, bioakustiku a umění).

Během distanční rezidence pracovala v Lublani na projektu Relative Silence at Dawn, který spočíval ve výzkumu městské zvukové krajiny a její proměny během lockdownu. Terénní nahrávky pořizovala vždy za úsvitu na hranici relativního ticha a hluku po zákazu vycházení od 5:30 do 6:30. Výslednou skladbou bude dlouhometrážní hudební kompozice obsahující dlouhé tiché sekvence přerušované monotónními pulzacemi a posléze dronovými plochami prokládanými algoritmickou hudební linkou. Skladba bude mít on-line premiéru společně s autorskou prezentací v únoru 2021.

Rezidenční program se uskutečňuje za finanční podpory Ministerstva kultury.