Belinda Van Valkenburg / Julie Newdoll: Obrazy Orestei
performance, instalace
konvent
klášter Plasy
Návrh Belindy Van Valkenburg a Julie Newdoll pro program Hermit
Jedná se o společný návrh dvou umělkyň, které zkoumají symbiózu snů, barev a tragédie. Navrhujeme vytvořit prostředí podobné snu postavené barvami, ve kterém lze provést adaptaci na tragédii. Prostor bude obsahovat barvy a textury z místního prostředí. Vytvoříme kostýmy pro postavy ve hře. Budeme také vytvářet obrazy těchto postav ve snovém prostředí.
Kulminující událostí bude pětidenní divadelní festival, který se bude konat ve starověkém Řecku v době, kdy se narodila tragédie. Bůh Dionýsus je bůh umělecké inspirace. Představuje „opilost“ nebo snový stav, během něhož se může objevit Boží inspirace. Podle slov Nietzscheho Krásnou iluzí světů snů, ve kterých je člověk dokonalým umělcem, je předpokladem veškerého výtvarného umění“1.
Naše studium tragédie bylo na začátku založeno na výzkumu článku o nekrobiologii, studiu buněčné smrti2.
Různé typy buněčné smrti připomínají postavy v tragédii, někdy spáchají sebevraždu, někdy jsou zavražděny, nebo jsou po předem stanoveném počtu dělení podrobeny „naprogramované buněčné smrti“.
Oslavy Dionýsa byly nejšťastnější svátkem Řeků. Žádné lidské oběti nebo posvátné obřady, jen hry od nejlepších básníků a spisovatelů. Tyto hry byly tragické, protože koloběh života Dionýsa je tragický. Každý rok zemře brutální smrtí, jeho utrhané končetiny připomínají prořezávání vinné révy. Každé jaro je znovuzrozen3.
Pták lemčík vykazuje zajímavé paralely, které mohou být dobrým základem pro vytvoření prostředí pro snovou tragédii. Lemčík staví svoje „loubí“ orientované vždy severojižně. Své hnízdo a plochu zdobí barevnými předměty, které sbírá. „… tvrdí se, že stavba „loubí“ není zcela řízena sexuálním pudem, ale je jakousi hrou, která by se dala dokonce označit za předestetickou“ 4.
V přílohách najdete spisy od opata Evžena Tyttla5. Tímto způsobem jsme už začaly náš výlet do Plasů. Potřebujeme prostor bohatý na dějiny a vzpomínky, kruhové struktury reprezentující koloběh života, ve kterém se má naše vize realizovat. Do této složky jsou zahrnuty i obrázky různých fází buněčné smrti2.
Jedná se o vzory, které zapracujeme do kostýmů vytvořených pro postavy ve hře. Je zde také obraz lemčíka hedvábného4 a půdorys řeckého divadla, kde se hrály původní tragédie6. Toto divadlo by snad mohlo být na nádvoří kláštera, protože řecké divadlo se odehrávalo venku. Je důležité mít také interiér pro odraz našeho snu na stěně jeskyně. Buňky, DNA, historie všech myšlenek a našich předků se prolínají se zkušenostmi smyslů.
II. Co budeme dělat?
Sběr místních barev, textur, koření, aromatu, hudby. Vytvoří kostýmy pro znaky ve hře. Namalovat postavy a motivy týkající se tragédie, barvy a směru, sestavit prvky našeho divadla
Držet se výsledků adaptace hry "Agamemnón" od Aischyla.
III. požadavky
Místo na malování. Prostor pro instalaci a performanci
Místnost pro instalace
Šicí stroj, pokud je to možné.
Kromě toho budeme v nejbližším okolí hledat různé objekty, barviva a tkaniny. Také nakoupíme nebo uděláme blind rámy pro malbu. Můžeme si přinést vlastní, ale pokud je to nutné, raději bychom je poslaly předem. Prosím, sdělte nám, jaká je dostupnost plátna a jiných malířských materiálů.
Bibliografie: The Birth of Tragedy, Friedrich Nietzsche. Cytometry in Cell Neurobiology: Analysis of Apoptosis and Accidental Cell Death (Necrosis), Zbigniew Darzynkiewicz et. al Cytometry, 27:1-20 (1977) Mythology, Edith Hamilton, 1953. Birds of the World, Paul Barrel, p. 86, 1973. Santini-Aichel’s design for the convent of the Cistercian Monastery at Plays in Western Bohemia, Michael Young, 1955
A Companion to Greek Tragedy, John Ferguson, 1921.
Belinda Van Valkenburg a Julie Newdoll,1997
Holandská malířka Belinda Van Valkenburg se narodila v roce 1967. Studovala na Akademii umění v Amersfoortu v Holandsku malbu a sochařství v letech 1985-87, a na San Francisco Citz College, v Kalifornii fotografii a průmyslový design. Kariéru animátorky začala v roce 1994 v Tippett Studios v Berkeley CA. Získala školení v oblasti textur, osvětlení a kompoziční techniky. V roce 1999 působila jako ředitelka 3D Art společnosti Artmedia Babelsberg Berlin v Německu a byla uměleckou ředitelkou studia Pixar v Kanadě. V létě 2014 založila vlastní konzultační a projektovou společnost. V současné době pracuje v San Franciscu a Amsterdamu, kde se narodila a vyrostla.
