Boris Bakal: Cripto Imprints
Dechové cvičení, okno kuchyně
Prelatura, Sýpka, Konvent
Průsvitý posel, Plasy 1994
května – 9. června 1994: strukturace času, půst, vaření, auto-tisky na zemi (barevný pigment), čas.
července 1994: performance s gumovým míčem v konventu.
Boris se během svého pobytu na symposiu zabýval hlavně přípravou pokrmu pro ostatní hosty, sám většinu dnů držel půst. Na závěr tohoto cvičení pro fotografa provedl skoro intimní performanci s kondenzovaným dechem na okně prelatury a otiskem tváře do hlíny, nebo do písku před sýpkou.
Během festivalu na konci června, začátkem července připravil představení v druhém patře konventu. Uzavřel se do rozměrného nafukovacího balónu a kutálel v temném prostoru po chodbě. Součástí akce byla projekce 8mm filmu, ale nikdo si zatím nic nepamatuje.
Miloš Vojtěchovský, 2017
Texty byly napsané na oknech oknech prelatury vazelínou, takže byly většinu času téměř neviditelné. Druhá část akce spočívala v obtisknutí vlastní tváře do hlíny, nasypané v dřevěné krabici se zrny pšenice, takže obtisk mé tváře během týdne zmizel v rašícím obilí. Performance s balonem byla provedena podle akce v galerii Skuc v Záhřebu na jaře roku 1991.
Boris Bakal
Boris Bakal (narozen v Záhřebu v roce 1959) je divadelní / filmový režisér a herec, intermediální umělec, kurátor, spisovatel a výtvarník. Opustil Jugoslávii před válkou a žil v exilu v Amsterdamu, Bruselu a Bologni. Několikrát se účastnil symposií Hermit v Plasech (1993, 1994 a 1995), pracoval na improvizovaných site-specifických událostech.
Jeho divadelní a filmové projekty, představení, instalace a multimediální práce byly prezentovány na celosvětových festivalech a výstavách (Bologna, kulturní město Evropy 2000, Eurokaz, Bitef, Interference, Mess, Hermit a další). S Katarinou Pejović založil v roce 2001 Bacači Sjenki/Shadow Casters, uměleckou platformu, která získala řadu ocenění a ocenění v oblasti multimédií, kulturní paměti, urban-human networks, vzdělávání, workshopů, přednášek, konferencí, urban performancí, instalací a výstav. Byl také iniciátorem a spoluzakladatelem několika uměleckých skupin, sítí, platforem a asociací, jako je Flying University, Orchestr Stolpnik, Záhřebský kulturní kapitál 3000 a Divadlo zřejmých jevů. Vedle dlouhodobého projektu Concrete Love, Boris pracuje na dokumentárních projektech Ex-position a doku-fiction sérii On the Ground of Reason. Jako hostující badatel navštívil New York University (1998), Stony Brook University (1999), Studio Art Centers International (Florence, 2000) nebo Columbia University (New York, 2003) Canterbury, 2013), DAMU (Praha, 2014). Ve své práci se zaměřuje na zkoumání místně a časově specifických akcí, na formy spolupráce a na interaktivitu.
bacaci.sjenki@gmail.com
