Nahráno, sestaveno a předvedeno v Plasech 1992.

---

Nizozemská sochařka a výtvarná umělkyně Bram Cox (1934–1998) ztratila v důsledku onemocnění cukrovkou v roce 1987 zrak, avšak její touhu tvořit to nijak neovlivnilo, jen obrátila pozornost od obrazu ke zvuku. Původně vizuální umělkyně pěstovala citlivost k obrazům a později k jazyku zvuků. Zvuky, které nahrála ve svém okolí, integrovala do osobitých kompozic. Analýza zvuku jí umožnila vytvořit si znovu vztah ke světu kolem ní a napomohla jejímu dalšímu uměleckému vývoji.

Když byla pozvána na symposium Hermit v České republice, naplánovala si nahrávat na magnetofonové pásky zvuk z prostředí kláštera a na místě z nich vytvořit improvizovaný koncert. Bram Cox do kláštera přijela i se svým partnerem Mathiasem Kleinem, který byl na invalidním vozíku. V té době také vznikl filmový dokument Bram (1993, 68', 16mm). S režisérem Joostem Verheyem, který o dokument právě začínal točit, se dohodli, že do Plasů pojedou společně. Kastelánka zařídila provizorní ubytování v budově prelatury, kterou právě opustila civilní obrana a kde bylo k dispozici několik velkých prázdných místností.