Paprsek světla, směrovaný soustavou zrcadel skrz vodní hladinu, přenášel na projekční plochu obraz světelného pole s fázemi klidu a expandujících kruhů. Cyklické proměny byly v pravidelných intervalech generované dopadající kapkou vody na hladinu. Destrukce se stala podmínkou nového počátku.
Daniel Hanzlík, 2018
(Kovová konstrukce se skleněnou nádobou a zrcadly byla umístěna v přízemí sýpky. Elektrické světlo vrhalo kruhové reflexe vodní hladiny na stěny malé tmavé místnosti.)
Daniel Hanzlík (1970) je multimediální umělec zabývající se malbou, kresbou, fotografií, objekty, digitálními obrazy, site-specific instalacemi. V letech 1989–1995 absolvoval pražskou UMPRUM (ateliér skla Vladimíra Kopeckého). Získal stipendium na Pilchuck Glass School v Seattlu (1995, 1996) Hanzlík na jedné straně čerpá z tradice malířského minimalismu a postkonceptuálních přístupů a na straně druhé se věnuje průzkum vlastností světla a zvuku.
Daniel Hanzlík a ve spolupráci s Pavlem Mrkusem vytvořil platformu BOOT_audiovisual, platformu pro audiovizuální představení, elektronickou hudbu, digitální umění a specifické instalace. Audiovizuální produkce je vytvářena na místě v reálném čase, není připravena předem. Jde o vzájemně se ovlivňující produkci, v níž zvuk reaguje na obraz a opačně. S Mrkusem je spoluzakladatelem a vedoucím ateliéru Time-based Media na Fakultě umění a designu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem.