"V posledních třiceti letech Goji Hamada zpracovával složitou osobní mytologii, ve které se jeho tělo stává místem průzkumu času i prostoru, života i smrti a alegorické paměti. Lidské tělo vnímá Hamada jako oboustranné zrcadlo, jako odraz vnějšího světa a jeho vnitřní podstaty. Hamadaovy rekvizity jsou bohaté na symboly a zahrnují všední materiály (papír, alkohol, med), jednoduché technologie (video, polaroid, rádio) a často zvířata (králíci, hadi, žáby a dokonce šestimetrový žralok)."

"Historické pozadí a biologický obraz některých zvířat jsou v pozadí mýtů, legend a lidového umění. Používám zvířata jako kulturní metafory nebo jako symboly, abych zdůraznil lidskou existenci. Používání zvířat také zahrnuje ekologický pohled na to, že zvířata i lidstvo sdílejí jedinou formu života. Když pozorujeme a nasloucháme těmto formám života, najdeme odpovědi na věčné otázky, jako například: "Kdo jsem?" nebo "Odkud jsem přišel a kam jdu?"

Goji Hamada (narozen 1944 v Tsugaru) patří mezi hlavní postavy japonského umění performance. Dodnes vytváří nové práce a organizuje akce, například každoroční festival performance a symposium v Kjótu. V roce 1992 uspořádal retrospektivní performanci a instalaci v Institute of Contemporary Art v Perthu a v Evropě  (v Berlíně, Hamburku, Štrasburku, Paříži, Barceloně a Nice).

Goji Hamada se nemohl z logistických důvodů zúčastnit symposia ani zahájení výstavy a přijel až nějaký čas po konci akce. Několik dní prožil v prázdné prelatuře a uspořádal pro několik členů Centra takřka soukromou performanci s medem. Další část pak proběhla v letním refektáři.
Miloš Vojtěchovský, 2018