Petr Slabý
Nizozemský umělec Hans van Koolwijk (1952) říká, že není hudebník, ale jeho profesí je zvukové umění. Používá zvuk jako sochař používá kámen nebo hlínu. Studoval výtvarné umění a jeho hudební nástroje jsou svébytnými výtvarnými objekty. Od roku je 1987 vystavuje v muzeích a galeriích po celé Evropě.
Jeho stěžejním dílem je Bambuso Sonoro, jehož první verzi vytvořil v roce 1991 a v roce 1993 je představil v kapli sv. Bernarda v klášteře v Plasích. Z jeho tamního vystoupení vyšlo také CD. Bambuso Sonoro jsou jakési variabilní bambusové varhany, které se skládají někdy až z více než stovky tyčí, jejichž velikost se pohybuje od několika centimetrů až po cca šest metrů. Vzduch se do nich přivádí ventilátory a zvukové variace jsou ovládány pomocí táhel, ventilů a pedálů. Nedá se na ně hrát podle klasické notace a všechna tajemství manipulace zná jen jeho konstruktér, nicméně je rád propůjčuje nejrůznějším muzikantům.
Tenhle nástroj představil Hans van Koolwijk v roce 2000 také v rámci interaktivní výstavy Hnízda her pod kuratelou Petra Nikla v pražské Galerii Rudolfinum. Spolu s dalším soundartistou, skladatelem a muzikologem Hansem van Eckem postavil další výrazný perkusivní instrument Eckoo, který je řízen elektronicky.
Většina Koolwijkových nástrojů vychází z principu píšťal nebo fléten, s nimž experimentoval od samých začátků své kariéry. Na vs. Interpretation 2016 kromě performance na Bambuso Sonoro v bubenské galerii INI tak připravil pro slavnostní zahájení v Malé dvoraně Veletržního paláce event s balonky naplněnými heliem, k nimž jsou připojeny bambusové flétničky, které po vypuštění vytvářejí úžasných prostorový i zvukový příběh zrození a zániku.