A když teď Kristián pokračoval ve své cestě, přišel k vyvýšenině, která zde byla zbudována za tím účelem, aby se poutníci mohli trochu rozhlédnout po krajině, kam kráčejí. A tak Kristián šel, a jak tak hleděl kupředu, spatřil před sebou Věrného kráčet stejným směrem jako on. Když ho Kristián uviděl, hlasitě zvolal: „Hola hej! Stůj! Počkej! Půjdeme spolu.“ Na ta slova se Věrný obrátil a Kristián na něj zavolal: Počkej, počkej na mě.“ Avšak Věrný odpověděl: „Ne, jde mi o život a mstitel krve je mi v patách.“ To Kristiána trochu dopálilo a napjal všechny síly a zanedlouho Věrného dohonil, a dokonce předhonil, takže poslední byl prvním. Tehdy se Kristián marnivě usmál, protože byl dál než jeho bratr, ale nedal si však pozor, kudy jde, a zničehonic klopýtl, upadl a nedokázal vstát, dokud Věrný nedošel až k němu a nepomohl mu.
Pak jsem ve snu viděl, že jdou v přátelské pohodě dál společně a příjemně rozmlouvají o všech věcech, které se jim na jejich pouti přihodily.

John Bunyan, Poutníkova cesta z tohoto světa do světa budoucího, vydáno podle podobenství ve snu, v němž se objevilo, jak se rozhodl vydat na cestu, jeho nebezpečná pouť a bezpečný příchod do vytoužené země.
(1679 Poultrey)

John Bunyan (28. listopadu 1628 - 31. srpna 1688) byl anglický křesťanský spisovatel a baptistický kazatel, proslul zejména svým alegorickým dílem Cesta poutníka. Připojil se k nonkonformistické církvi, kde byl uznáván jeho dar kázání. Jeho věhlas kazatele stále vzrůstal a v roce 1660, když dosedl v Anglii na trůn Karel II., začali být nonkonformisté opět pronásledováni. Svou nejslavnější knihu Cesta poutníka napsal ve vězení. Po propuštění pokračoval v kazatelské činnosti až do smrti v roce 1688.