Od roku 1988 spolupracuji s různými umělci pod společným jménem “Nieuw&Meer“. (Nieuwe Meer se jmenuje bývalá vojenská základna na okraji Amsterdamu, kde již druhý rok působí nová umělecká kolonie). Během doby, kdy jsem byl zapojen do hnutí krakerů (holandské squatterské hnutí), jsem se věnoval i organizování uměleckých festivalů.
Pracuji s různými materiály, které nacházím v bezprostředním okolí a používám často netradiční sochařské materiály a prostředky – motorovou pilu, sbíječku, traktor a podobně. Často kombinuji sochařskou práci se performancí. Zabývám se pohyblivými objekty a symbolickým uměním, které vychází z přírodních materiálů.

Martin Stroober 1992

Původně byl komplex Nieuw en Meer skladiště zbraní a střeliva obrany. První budovy pocházejí z roku 1918. Do počátku osmdesátých let 20. století bylo místo využíváno pro obranu. Po posledním konfliktu v roce 1962, v té době na 'holandské nové Guinei,' se vojenská skladiště stala nepotřebnými. Dne 25. června 1988 byly budovy v Oude Haagseweg 51 na okraji Amsterdamu, obsazeno skupinou umělců a aktivistů ze squatu na Conradstraat 11. O jeden a půl měsíce později, 10. srpna 1988, Stichting Nieuw en Meer připravila cesta k legalizaci. Účast Keese Rijnboutta, v té době vládní architekt, jako předseda první rady Stichting Nieuw en Meer, měl velký význam pro společenské uznání squatového komplexu a pro proces legalizace majetku.
Formální legalizace se uskutečnila v roce 1991, nájemní smlouvou mezi Stichting Nieuw en Meer a městem Amsterdam a stala se počátkem rozsáhlé rekonstrukce. Zejména dvě velké skladové budovy s celkovou podlahovou plochou 7200 m² musely být přeměněny na více než 80 menších individuálně přístupných ateliérů. Stavební dozor provedl Casa Architects (Hein de Haan). Velká část práce byla provedena samotnými nájemci. Zřízení sdružení nájemníků Niks Minder (Nic méně) dne 24. června 1991 formálně ukončilo procesu legalizace bývalých squatů. Asociace zastupuje zájmy nájemců.