Mimo struktury

Okrašlovací spolek Za krásnou Ostravu

Přestože spolek Za krásnou Ostravu v oficiálním registru nenajdete, v místopisu ostravských kulturních iniciativ ho zná téměř každý. Jeho program navazuje na tradici předválečných ostravských spolků osvětových, primárním motivem členů k jeho založení v roce 2013 však bylo množství problémů v kulturní politice města a jeho správě věcí veřejných.

 

Založení spolku předcházely četné kulturní a vzdělávací aktivity jeho téměř 40 stávajících členů, soustředěných zejména okolo legendárního ostravského antikvariátu a klubu Fiducia. Ten již po dlouhá léta vytváří zázemí bohaté škále událostí, včetně stálého provozu dvou galerií - fotografické galerie Fiducia a galerie Dole.

Oblast působnosti přirozeně vzešla z pestré základny, v níž najdeme mnoho osobností z okruhů výtvarného umění, literatury, architektury či divadla, historiky, archiváře, pedagogy a studenty různých oborů. Kolektiv se záměrně pokouší fungovat co nejsvobodněji na základě společné vůle a vnitřní potřeby věnovat svůj osobní čas a energii péči o město, nikoli na bázi institucionálního závazku a hierarchie.

Základním posláním si spolek stanovil „podporu kritického myšlení a tříbení názorů, otevřenou diskusi a humor v otázkách souvisejících s Ostravou a profesními zájmy členů spolku“.

Pravidelným zpravodajem z oblastí spolkového zájmu je vlastní tištěný bulletin Krásná Ostrava, který publikuje autorské texty z dávné i soudobé historie Ostravska, kritické analýzy a eseje ke stavu a proměnám veřejného prostoru a podrobné informace a teoretické reflexe ze světa nejen ostravského umění a kultury.

Intelektuální guerilla

Na prvopočátky aktivit okrašlovacího spolku Za krásnou Ostravu vzpomíná jeho iniciátorka a zakladatelka Ilona Rozehnalová: „Naše první realizace bylo místo s pamětní deskou starého mlýna v centru města. Byla to dlouhá, vykachlíkovaná stěna, která vypadala úplně děsivě. Celá posprejovaná, oblepená spoustou plakátů a pod ní štěrkový násyp. Všechno jsme vyčistili, odvozili štěrk, navezli kvalitní hlínu, zasázeli kytky a čekali, jak dlouho to vydrží čisté.

První dva měsíce, když se tam objevil nějaký plakát, tak jsme to vyfotili a dali na facebook s prosbou „neničte nám to, my se tu o to staráme“ a mělo to dost rychlý efekt. Do pár měsíců vylepování ustalo a teď se tam objeví tak jedna věc za rok, jinak žádné tagy, nic.

Zde jsme si tak hned na začátku ozkoušeli, že pokud něco uděláme dobře a následně se o to staráme, nikdo nemá tendenci místo pustošit. Spíše naopak se děje, že lidé chtějí z dobré vůle něco přidávat či přikrášlit po svém. My si pak musíme náš koncept a vizi v některých případech chránit, aby se z místa nestal vizuální či obsahový pelmel.“

Kromě četných aktivit a umisťování naučných materiálů rozličné povahy, se okrašlovacímu spolku osvědčila práce s motivujícími citáty slavných osobností ve veřejném prostoru města. Jednou z takových realizací byl podchod v Komenského sadech, který se polepil velkoformátovými tisky z historie sadů a přilehlé Nové radnice. Spolkaři tento čin považovali za možná až příliš intelektuálně náročný materiál a nedávali realizaci mnoho šancí na přežití. S místem se ale navzdory veškerému očekávání stala veliká změna. Podchod přestal být plný pohozených odpadků, polepy se v průběhu let vůbec neponičily a lidé se často zastavují a materiály pročítají. V průčelí podchodu posléze přibyla právě věta z textu J.A. Komenského o původu nepořádku v lidské nevšímavosti.

Na legendární, leč polorozpadlé budově Ostravice Textilie v jiné části centra Ostravy umístili spolkaři nedávno citát, pocházející z Janáčkova dopisu ostravským učitelům hudby, vztahující se k tomu, proč se má člověk angažovat v prostředí, ve kterém žije. Dům stojí na velice frekventované křižovatce a je zábavné a pro autory jistě i potěšující sledovat, jak cestující v projíždějících tramvajích neustále otáčejí za důrazným apelem hlavy.

S městskou samosprávou má okrašlovací spolek nyní již dobré vztahy, jejich součástí je nicméně konstruktivní kritika a diskuse i nadále. Pochopitelně ne se všemi kroky zastupitelstva lze souhlasit a je zde též nutno podotknout, že spolek od počátku dělá většinu věcí zcela spontánně a bez povolení. Obecný charakter činnosti je stále hlavně guerillový. Reakce města a jeho obyvatel jsou však ve výsledku pozitivní. Podle Ilony Rozehnalové velkou roli v pozitivním přijetí provedených realizací ovlivňuje ve velké míře přítomnost architektů, umělců a lidí, kteří prostřednictvím vlastního profesního zázemí a zájmu dokáží výslednou podobu místa promyslet a pojednat velice vkusně, jednoduše a funkčně. Živelnost a subverzivní charakter aktivit tak vyvažuje profesionalita a vysoká úroveň následného provedení.

Mít důvod, proč někde být

Aktivity spolku se často přirozeně vrství a prolínají mezi sebou navzájem. Vznikají tak postupem času místa, kde se podnětů pro kolemjdoucí nahromadí více a lidé se sem rádi navrací. Něco si přečíst, něco vidět, něco se dozvědět nebo prostě jen tak pobýt někde, kde je jim dobře. Díky tomu se dá i třeba zapomenout, že se člověk nachází například na náměstí v centru města, které je jinak zcela neopečovávané a zdevastované.

Rozcestník krásné architektury, hmyzí domek v podobě dřevěné knihovny, obsahující tituly ze světa hmyzu a drobného zvířectva, poetická stezka Leoše Janáčka a samozřejmě pečlivě promyšlená květinová či bylinková výsadba spolu s lavičkou či houpačkou ve stromě, vytváří obrovský živý potenciál městem zanedbaných či zapomenutých míst, kde by se jinak chodec těžko zastavil a rozhlédnul kolem sebe.
Okrašlovací spolek tak plní velice důležitou a nezastupitelnou roli v budování a udržování vztahu nejen místních obyvatel ke společnému prostředí a i když mnohé realizace či aktivity vyžadují náročnější intelektuální či fyzické zapojení, těší se velké pozornosti a oblibě. V některých případech se spolku podařilo rozproudit iniciativu širší veřejnosti a vzbudit zájem městského zastupitelstva o osudy dlouhodobě problematických či zanedbaných míst, kde se nyní projednávají architektonické návrhy k obnově a kultivaci celého prostředí.

Zanechávat stopy

“Scházíme se pravidelně jednou za měsíc, vždy na jaře si stanovíme základní plán všeho, co bychom v daném roce rádi zrealizovali či vyřešili a hodně podnětů přichází i zvenku. Nechceme ale plnit nějakou služebnou roli nebo hrát pověřeného vykonavatele. Lidi často nabádáme, aby se sami o danou věc zasadili a dohlíželi na stav a průběh řešení či následné údržby. Leccos se mezi místními uchytilo a očividně třeba zalévají nebo plejí záhonky, které jsme kdysi vytvořili. To je pro nás nejlepší signál, že svoji práci děláme dobře. Každodenní spolková agenda se odehrává hlavně po mailech, kdy se zrodí nápad, a kdo chce a může, nabízí obratem své dovednosti a čas k akci. Jeden má žebřík, druhá vrtačku, ten něco odveze, ta něco přiveze, pokaždé je to někdo jiný. Každý se podílí podle aktuálních možností. Nové aktivity spolu s údržbou již hotových realizací představují v podstatě každodenní úsilí, nicméně kolektivní nasazení je vysoké a intenzivní práci se tak daří zvládat”, představuje Ilona Rozehnalová funkční principy organizace a koncepce spolku.

Členové průběžně oslovují možné sponzory, které by mohl připravovaný projekt či aktivita zaujmout. Podpora nemusí být pouze finančního charakteru, ale i materiálního či služebného. Časopis Krásná Ostrava se tiskne formou sponzorského daru tiskárny Printo a celá redakce, korektoři i grafici pracují pro spolek zdarma. Mnohé dosavadní umělecké realizace z veřejných výzev a soutěží byly provedeny rovněž zdarma, ale zde se spolek nejvíce snaží soustavně shánět lepší prostředky.

“Nechceme prekarizovat už tak většinou chudé umělce a s větším rozpočtem přirozeně můžeme dosáhnout výsledků, ze kterých pak máme větší radost”, upřesňuje Ilona Rozehnalová. V uměleckých či architektonických soutěžích pracuje spolek primárně s lokálním kontextem, pro jednotlivé realizace oslovuje umělce nebo osobnosti s blízkým vztahem k Ostravě. Jedná se zde i o určitou demonstraci směrem k zastupitelstvu, že otevřené soutěže na autorské realizace jsou potřebné, že je třeba ctít lokální vazby a že soutěže lze pořádat relativně snadno a přinášejí kvalitní výsledky.

Nejnovějším počinem je pamětní deska věnovaná jednomu z nejznámějších ostravských rodáků – světově proslulému grafikovi spjatému s tvorbou Bauhausu Zdeňku Rossmannovi. Od 8. listopadu se nachází na fasádě domu Nádražní 140, v němž v dětství žil. Autorkou pamětní desky je sochařka Šárka Mikesková, o její grafickou úpravu se postaral Robert Bílý.

Informace o činnosti spolku a kompletní ročníky bulletinu Krásná Ostrava jsou přístupné na webu

Janek Rous
 

Okrášlení místa a umístění pamětní desky starého mlýna, Mlýnská ulice Pamětní cedule u bývalé synagogy v Hlávkově ulici Akce za záchranu nádraží Ostrava-Vítkovice Pamětní cedule internačního tábora Hanke v Nádražní ulici Informační polep z historie Komenského sadů a Nové radnice, podchod pod Českobratrskou u řeky Ostravice Informační polep z historie Komenského sadů a Nové radnice, podchod pod Českobratrskou u řeky Ostravice Banner J.A. Komenského, podchod pod Českobratrskou u řeky Ostravice Banner Leoše Janáčka na budově Ostravica-Textilia, roh ulice Nádražní a 28. října Akce čištění a oprava soch v sadu Dr. M. Horákové, Rudolf Valenta - bez názvu/Konstruktivistická plastika, 1967 Akce čištění a oprava soch v sadu Dr. M. Horákové, Karel Nepraš - Jogín, 1993 Akce čištění a oprava soch v sadu Dr. M. Horákové, komentovaná prohlídka s Pavlem Hruškou Akce čištění a oprava soch v sadu Dr. M. Horákové, Pavel Hruška a Ilona Rozehnalová Mapa soch a plastik v sadu Dr. Milady Horákové Okrášlení nám. Edvarda Beneše Hmyzí domek a rozcestník krásné architektury na nám. Edvarda Beneše Bulletin Krásná Ostrava Výzva "Ne sochám bez soutěže"