Mrtvé rostliny a živé objekty

Pierre Berthet & Rie Nakajima
24. října, 18:30
Colloredo-Mansfeldský palác
2.patro

„Cínové plechovky, píšťalky, péra a pružiny, porcelánové mísy, zvonky, pingpongové míčky, suché listy agave, houbičky, ocelový drát, větve, papírové fólie, plastové tašky, stříbrné papíry, růžové rukavice, klavír, balónky, voda, odpadky, louže, květináče, kytara, kovové trubky, semena stromů, perly, bambusové tyče, dřevo, kosti, kameny, filtry ...“

 

Rie Nakajima a Pierre Berthet ve svých instalacích a performancích experimentují se způsoby, jak objekty rozeznít, aby se jejich akustický stín stal slyšitelným. Hledají neviditelnou auru věcí, auru, která se neustále mění, pohybuje v prostoru, proniká do nejtajnějších míst vně i uvnitř nás. Jak přistupovat k věcem, tak abychom pochopili, že žijí vlastním životem a abychom se naučili naslouchat jejich jazyku? Aby se věci rozezněly, je třeba se jich dotýkat, hladit, třást jimi, porazit je, mnout, škrábat, zmáčknout, vařit, plácat, chrastit, házet, posunovat, působit na ně magnetem, atd.

Rie Nakajima je japonská umělkyně, žije a pracuje v Londýně. Působí v oblasti instalace a zvukové performance. Její práce většinou reagují přímo na specifikou architektoru prostoru a využívá často kombinaci kinetických vlastních nástrojů a nalezených objektů. Vystavovala a vystupovala ve Velké Británii i v zahraničí. Od roku 2013 spolupracuje s hudebníkem a teoretikem Davidem Toopem. Hudební projekt O YAMA O iniciovaný s Keiko Yamamoto zkoumá možnosti „bezžánrové“ hudby. Projekt „Mrtvé rostliny / živé objekty“ vytvořila společně s Pierrem Berthetem.

„Mrtvé rostliny a živé objekty“ je projekt Pierrra Bertheta na němž od roku 2013 spolupracuje s Rie. Berthet studoval bicí na konzervatoři v Bruselu. Studoval také v konzervatoři v Liège improvizaci u Garretta Lista, kompozici u Frederica Rzewskiho a hudební teorii u Henri Pousseura. V devadesátých letech - inspirován Alvinem Lucierem, Terry Foxem, Paulem Panhuysenem experimentoval s dlouhými strunami, nebo s ozvučenými předměty a s rezonátory. Pierre hrál několik let s Arnoldem Dreyblattem v jeho Orchestra of Exiting Strings a vystupoval s Fredericem Le Junterem. Od devadesátých let staví zvukové a vizuální instalace v interiérech v krajině a veřejném prostoru. Od roku 2000 zkoumá možnost jak využít vysavače v hudbě. V roce 2010 pracuje na skladbě «Galileo» Toma Johnsona pro 5 kyvadel. Později začal ve své hudbě používat zvuky mechanicky otřásaných suchých rostlin. Rie mu poradila s použitím tužkových baterií, kdy motorky nejen třesou rostlinami, ale také je posouvají v prostoru (auto-mobily). Performance „Mrtvé rostliny a živé objekty“ bude představena také na Expozici nové hudby v Brně a v doprovodném programu na 21. ročníku mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava.


Místo: Galerie hlavního města Prahy, Colloredo-Mansfeldský palác, Karlova 2, Praha 1, historický sál, 2.patro.

Koncert se koná v tanečním sále — nejkrásnějším a současně nejlépe dochovaném prostoru paláce. Jeho výzdoba byla patrně dokončena v letech 1736–1737. Autory nástropní fresky s námětem shromáždění olympských bohů jsou freskař Pietro Scotti a kvadraturista Giovanni Battista Zeist. V sále se konalo poslední zasedání královské rady zimního krále Fridricha Falckého po bitvě na Bílé hoře v roce 1620.

Připravily nadace Agosto Foundation ve spolupráci s GHMP.