Setkání dvou umělců přes rozhraní generací, poetik, tonalit a materiálů. Spojuje je citlivost propojení vizuálního i sonického a schopnost proměnit všední předměty v tajemné hudební příběhy a magické krajiny. Veronika Svobodová čerpá ze zkušenosti scénografie a estetiky alternativního divadla, používá však také elektroniku a amplifikaci. Genealogie Fidlerových kinetických objektů / hudebních nástrojů vyrůstá z podhoubí artrockové experimentální scény, transmutované do endemické improvizované scény.
Veronika Svobodová: Ror-bu
Ror-bu je sonická reminiscence na pobyt v rybářském domku Kråkeslottet na pobřeží norského ostrova Senja. Slovo „bu“ má v norštině různé významy: citoslovce zastrašení i prostor pro skladování haraburdí. Ror-bu je také místo k obývání a k odpočinku. V představení Ror-bu slyšíme terénní nahrávky v doprovodu dvou ruchostrojů. Křehké erupce a zamlžené šumy jsou vydávané jednoduchou mechanikou kombinací břidlicových desek, písku, kamenů, elektroniky a kontaktních mikrofonů. Přístupy Veroniky Svobodové ke zvuku prozrazují její vazby na divadelní scénografii, instalaci a performanci.
Veronika Svobodová ve svých představení spojuje prostor, čas a situaci v jedinečnou divadelní událost. Důležitý není jen zvuk, ale i to jak a z čeho vzniká. Veronika často reaguje na konkrétní místa, někdy v krajině, někdy v architektuře.
Luboš Fidler (1951) patří mezi důležité, i když nenápadné postavy českého současného umění - patří do příběhu československé alternativní hudby, zvukového i výtvarného umění od 70. let dvacátého století. S Oldřichem Janotou a Štěpánem Pečírkou se, coby člen Společenství PAN, zabýval komplexními akustickými performancemi (Dům umění Opava, bývalý Klášter Šternberk, Letohrádek Ostrov). Po roce 2000 se podílel na interaktivních výstavních projektech připravovaných Petrem Niklem (Hnízda her, Orbis pictus, Play, Labyrint světla).
Fidler stál u zrodu kultovních skupin jako byly Stehlík, Švehlík, Kilhets a Amalgam. V Malechovské sestavě Pestrá kráva a později ve Vyšším Populáru v 80. letech začal stavět a používat osobité zvukové objekty / nástroje (Fidlerofon). V té době působil také v triu Janota – Fidler – Richter a MCH Bandu, kde hrál na basovou kytaru. S rozsáhlejšími zvukovými instalacemi (Rozechvělý hliník, Světelná partitura, Ptáci) se zúčastňoval symposií (Rosenheim (D), nebo symposia Hermit v Plasích). Se Zdeňkem Konopáskem v roce 2012 založil duo Noční pták, se stálým hostem Štěpánem Pečírkou. Zde využívá mimo jiné zvukové objekty Roletofon a Péro. S interaktivní instalací Rozechvělý hliník se zúčastnil festivalu zvukového umění vs. Interpretation (Praha 2016). Poslední projekt LAMA - Fidler (akustická kytara), Matěj Fidler (hang drum) se věnuje harmonicko-melodické improvizované hudbě. Žije a pracuje v Albeři.
Připravily: GHMP a nadace Agosto Foundation
kurátor: Miloš Vojtěchovský