Předpoklady budoucnosti: Mediální archeologie

Archeologie a budoucnost pohyblivého obrazu (de-archivace paměťových složek)

Archeologie ztracených položek paměti, symposia a Vilém Flusser

“There are no boundaries. [...] Only time will bring down the concept of frontiers all over the place: this is a man, this is a woman, this is Germany, that is France. There are no blacks or whites, no pure cultures or pure disciplines. Any systematic thinking is wrong, all kinds of systems are a violation. Reality is so tangled, and for that reason, interesting”.

Vilém Flusser

Dějiny “nových médií” a „elektronického umění“ v československém a českém kulturním kontextu jsou ještě čerstvé. Nicméně i „nová média“, dokonce v „post-historické“ epoše podléhají rozpadu, stárnutí a mizení. Elektronická, analogová nebo digitální média jsou samou podstatou propojena se světem informatiky, s komunikačními sítěmi a narušením nejrůznějších hranic, a přesto jen zřídka o nich uvažujeme v rozměru kontinentu. K uvedení do širších souvislostí pomáhaly "český obraz elektronický" uvést některé výrazné osobnosti. Není pouhá shoda okolností, že je spojuje zkušenost vykořenění, ztráty kultury, mateřského jazyka, zážitek diaspory. Vedle pražského rodáka a nestora participačního umění Franka Popera, jsou to zejména Vilém Flusser (1920 Praha - 1991 Bor u Tachova) a Bohuslav Woody Vašulka (1937 Brno). Jejich dílo, myšlenky a jména jsou kladeny do souvislostí se dvěmi - ve své době - formativními kulturními událostmi 90 let. Byly to iniciativy, které se pokoušely československou a českou kulturu začlenit do aktuálního evropského uvažování: festival/výstava Hi-Tech/Umění v Brně (1994-97), kde jsou Woody Vasulka a jeho žena Steina zmiňovaní jako zakladatelé a garanti, a série mezinárodních mezioborových symposií o médiích v Praze, věnovaných odkazu Viléma Flussera, Konference v Goethe Institutu připravoval v letech 1992 až 1997 Andreas Ströhl, částečně ve spolupráci s Michaelem Bielickým, který v těch letech založil a vedl Ateliér nových médií na AVU. Po odchodu Andrease z Prahy se objevily dva pokusy o navázání na stejnou tradici v roce 2001 a 2007, ale zůstaly izolované. V zahraničí je dílo VIléma Flussera a jeho komunikologie jako témata dodnes aktuální. Také v Čechách byl Flusserův obraz a odkaz nadšeně přijat, postupně „domestifikován“ a redukován na teoretický diskurz, týkající se zejména technoobrazů v rámci teorie digitální fotografie. Flusserovo proteovské dílo je neseno mnoha protiklady a paradoxy, Co zůstává dodnes inspirativní je koncepce podmíněnosti svobodného života, tedy komunikace, koncepce technického paradigmatu determinujícího umění. Jeho opozice vůči systému znamenala kritiku totalitního, "funkcionářského" Systému, ať už v podobě technologického, nebo byrokratického Aparátu, algoritmizace subjektu a „řízení“ společnosti.

Iniciační myšlenka pražského mediálního symposia měla dramatický podtext: 27. listopadu 1991 Vilém Flusser při návratu z Prahy „domů“ do Francie při noční dopravní nehodě nedaleko Boru u česko-německých hranic zemřel. Andreas Ströhl Viléma Flussera potkal poprvé a naposled v Praze 25. listopadu a ve své monografii Fenomenologie komunikace naznačuje, že stejně jako život, i jeho smrt měla politický rozměr: den před odjezdem z Prahy Vilém Flusser zrušil svoji plánovanou přednášku ve Vídni. Reagoval tím na pouliční demonstrace, které pod taktovkou tehdy mladého pravicového populisty Jörga Haidera ve Vídni probíhaly. Proto vyrazili Vilém Flusser s manželkou Edith v noci směrem na západ, místo aby - jak měl původně v plánu – zamířil k jihu.

Původní webová stránka symposia Předpoklady budoucnostiz roku 2001

Přehled

„Pražská novomediální symposia” byla rámována optimistickou atmosférou čerstvě propojené západní a východní Evropy a byly projevem dialogu v oblastech mediálních studií a digitálního umění. Flusserovy myšlenky o technických obrazech, aparátech a komunikologii našly živou odezvu nejen u teoretiků, ale i mezi umělci. Sérii “flusserovských setkání” v Praze, a postupně po celém světě - předcházely publikace jeho textů v němčině, angličtině a dalších jazycích a pověst o jeho inspirativních přednáškách. Různá setkání, konference a symposia od roku 1992 proběhly postupně ve Štrasburku, 1993 v Antverpách, 1994 ve Štýrském hradci, 1995 v Mnichově, 1996 v Tutzingu a Würzburgu, 1997 v Budapešti, 1998 v Bielefeldu, 1999 v Puchheimu, v São Paulu, Riu de Janeiru, 2000 v Tokiu; 2001 v Monte Verità, 2002 v Kasselu, 2004 v Filadelfii, 2006 v Germersheimu, 2007 ve Výmaru a v Praze, 2008 znovu v São Paulu, 2016 v Haagu a na dalších místech.

Flusserův odkaz se ze své podstaty vzpírá kanonizaci a akademismu, nicméně i po 26 letech zůstává jeho dílo inspirativní a v dobrém slova smyslu neukončené. Idea založení pražského Flusserova centra v polovině 90.let bohužel zapadla. Tehdy už ale existoval "Flusserův Archiv" napřed při KHM v Kolíně nad Rýnem a později při UdK v Berlíně.

Prague timeline

1991 — 8. června, (PHP - Pražský dům fotografie/Prague House of Photography) Husova ulice, přednáška Fotografie a dějiny (česky).organizace Jaroslav Beneš.

25, listopadu,1991 poslední přednáška Viléma Flussera: Mass communication and elitist communication; Change of paradigms ? (v němčině). Goethe Institut v Praze, setkání s Andreasem Strohlem, Michaelem Bielickým a Keiko Sei.

1992 — 1. symposium Vilém Flusser — Vordenker der Nachgeschichte (Vilém Flusser — Předchůdce post-historie).
Zahájení: Edith Flusserová a Jochen Bloss - ředitel Goethe-Institutu Praha. účastníci: David Flusser, Stefan Bollmann, Florian Rötzer, Friedrich Kittler, Irmgard Zepf, Raimund Stecker, Josef Moucha, Fred Forest, Louis Bec, Michael Bielický, Petr Rezek, Peter Weibel, Ivo Janoušek, Egon Bunne.
Paralelně se symposiem proběhl video workshop připravený Michaelem Bielickým, (s Egonem Bunne a Woody Bohuslav Vasulkou). Připravili společně Jochen Bloss, Andreas Ströhl a Michael Bielický.

1993 — 2. symposium „Nachbilder – Interaktion mit digitalen Medien“ (After-images — Post-images. Interaction with Digital Media).
Účastníci: Manfred Eisenbeis, Petr Vrána, Jeffrey Shaw, Woody Vasulka, Heiko Idensen, Stanislav Miler, Vito Oražem, Alfred Rotert, Petr Rezek, David Galloway, Antonín Kosík, Jan Bernard, Norbert Nowotsch, Michael Bielický, Karel Dudešek, Petr Skala.Součástí symposia byla dílna s Norbertem Nowotschem „Das elektronische Buch“, a prezentace video artu se sbírek Media Archiv Prag (Petr Vrána?) a EMF (Europäische Medienkunst Festival Osnabrück). Připravili G-I Praha, AVU a NTM.

1994 — 3. symposium „Neue Medien und Ethik“ (Nová Média a Etika).
Účastníci: Jaroslav Vančát, Michael Bielický, Keiko Sei, Peter Glotz, Miroslav Petříček, Norbert Bolz, Thomax (Thomas Kaulmann), Rudi Stoert, Antonín Kosík, Jan Fikáček, Jürgen Linke, Petr Rezek, Petr Vrána.

1995 — 4. symposium Umělé životní prostředí jako umělecké dílo („Künstliche Umgebungen als Artefakte/Artificial Environment as Artifact).
Účastníci: Ludvík Hlaváček, Michal Bregant, Jiří Zemánek, Jiří Valoch, Radúz Činčera, Gerald O’Grady, Keiko Sei, Marta Smolíková, Olga Shishko, Ekaterina Andreeva, Elena Kolovskaya, Marko Peljhan, Siegfried Zielinski, Ventsislav Zankov, Tjebbe van Tijen, Axel Wirths, Dieter Daniels, Hilmar Hoffmann, Brian Springer, Antya Umstätter, Margaret Morse, Richard Schütz, Jaroslav Vančát, Paul DeMarinis, Sergej Golowin, Antonín Kosík, Nebojsa Vilič, Petr Rezek, Chris Hill, Miroslav Petříček, Michael Bielický.
Organizace G-I Praha, ve spolupráci s AVU a Sorosovým Centrem Současného umění (SCCA), v návaznosti na výstavu Orbis Fictus ve Valdštejnské jízdárně NG v Praze.

1996 — 5. symposium „Kultur, Kommunikation und neue Technologien: Medienkunst – Interkulturelle Hoffnung oder Kunst ohne message?“ Media Arts: Intercultural Hope or Art without a Message?
Účastníci: Michael Bielický, Lubor Benda, Ludvík Hlaváček, Bernhard Rathmayr, Melentie Pandilovski, Marta Smolíková, Claudio Gallio, George Legrady, Christian Huebler, Karel Dudešek, Paul Sermon, Nan Hoover.

1997 — 6. symposium „Flusser-Media-Film“
Účastníci: Jaroslav Vančát, Michael Bielicky, Keiko Sei, Peter Glotz, Miroslav Petříček, Norbert Bolz, Thomax (Thomas Kaulmann), Rudi Stoert, Antonín Kosík, Jan Fikáček, Jürgen Linke, Petr Rezek, Petr Vrána, David Larcher, Zbigniew Rybczyński.

2001 — 7. symposium „Excavating the Future: An Archeology and Future of Moving Pictures“.

2007 — 8. symposium „Für eine Philosophie der neuen Zeit. Vilém Flusser und die europäische Moderne“.
Připravili G-I Praha a Kateřina Krtilová.
V tomto kontextu s jiným zaměřením lze najít víc dalších inciativ: například v roce 2004 v Praze a ve Freistadtu proběhlo mezinárodní fórum FMedia 04, zaměřené na propojení nezávislých a občanských médií ve Střední Evropě a liberalizaci masových médií obecně.

Mimo stručné zmínky na portálu monoskop.org a odkazů v textu disertace Andrease Ströhla o Flusserovi nezůstalo - alespoň na internetu- téměř nic, co by přibližovalo historii pražských flusserovských mediálních symposií. Přežila jediná webová stránka k archeologické „post-flusserovské“ konferenci Předpoklady budoucnosti/ Excavating the Future: An Archeology and Future of Moving Pictures, Věnované částečně dílu Jana Evangelisty Purkyně. Stránka vznikla v listopadu 2001. Společně s Jaroslavem Andělem ji připravil Miloš Vojtěchovský, tehdy působící v Sorosově centru současného umění. Stránka po několika letech zmizela z webu SCSU a nakonec z osobních stránek Michala Klodnera (http://visions.cz), kde byla už bez odkazů na zvukové nahrávky přednášek archivovaná. Verze stránky, kterou zde dearchivujeme, tedy vracíme „do oběhu“ byla uložena na serveru [archive.org]. Odtud jsme ji s povděkem převzali, bohužel bez zdrojových ilustrací. Stránka byla programovaná v html a nikoliv ve „flashi“, takže její podoba je dokonce v aktuálních prohlížečích autentická a její struktura intaktní. Mediálně historická sonda je mikro-příspěvkem k připomenutí nedávných, pozapomenutých análů mediálních studíi a pionýrských dob mediální archeologie v Českých zemích.

Je to případová studie a doufáme, že se nám podaří objevit, obnovit, dokumentovat a dát do souvislostí další informace (fotografie, texty, audionahrávky, plakátky, programy atd).

Poznámky: Jiří Fiala, Ivan M. Havel, Bohuslav Blažek a Mirek Vodrážka na konferenci neměli příspěvek, Werner Nekes do Prahy nakonec nedorazil. Werner Nekes, Bohuslav Blažek a Jiří Hoskovec mezitím zemřeli.

Děkujeme Andreasi Ströhlovi za poskytnutí podkladů, Baruchovi Gottliebovi, Lloydovi Dunnovi, Michalu Klodnerovi a Agosto Foundation za spolupráci, podporu a zájem.