Ryszard Waśko do Plasů se skupinou polských umělců z lodžského Muzeum Artistow nakonec nedorazil. Adam Klimczak vyprávěl, že celníci jim na hranicích prohledali zavazadla a usoudili, že VHS kazety, které Waśko v kufru měl jsou cosi jako kontraband.  Ryszard Waśko tudíž nebyl posouzen jako průsvitný posel, ale jako pašerák. Nevíme samozřejmě, jestli to bylo opravdu tak, nevíme, co Waśko během symposia "Průsvitný posel" plánoval promítat. Předpokládáme, že to byla buď dokumentace z "Construction in Process", nebo šlo o jeho ranné experimenty s filmem ze začátku 70 let. Technické možnosti internetu v roce 2017 dovolují přehrát digitální verze jeho filmů, uložené na portálu Vimeo. Po 23 letech napravujeme Waškovu promlčenou absenci zapříčiněnou podezřívavým celníkem.

V 70. letech byl Waśko člen uskupení Warsztat Formy Filmowej [Film Form Studio] (1970-1976), která vznikla na Lodžské filmové akademií (Łódzka Szkoła Filmowa / Film School in Łódź). Jeho kolegové byli mladí filmaři jako Paweł Kwiek, Józef Robakowski, nebo Zbigniew Rybczyński. Waško se tehdy soustředil na konceptuální analýzu filmového media, vedle filmu se zabýval také videem, fotografií, instalacemi, kresbou a zkoumal způsoby jak zachytit čas, prostor, pohyb a modus vnímání. Tyto elementy analyticky obnažoval a snažil se dekonstruovat základní principy media pohyblivého obrazu a fotografie.

Waśko používal kameru nejen jako prostředek k dokumentaci, ale také jako nástroj performance. Například ve filmu "Od A do B a zpět k A" (From A to B and back to A, 1974) analyzuje vztah mezi prostorem, zvukem (mikrofonem) a obrazem (kamerou). Fotografická série "Od 0° do 180°" (From 0° to 180°, 1971) propojuje obrazové percepční pole člověka s optickým rámcem objektivu kamery: sledujeme pohyb hlavy nahoru a dolů a na stranu. Instalace Roh/Corner z roku 1976 sestávala z monitoru umístěného v rohu místnosti, na kterém byl živě obraz z kamery, namířené do roku v jiné, vedlejší místnosti.

---

Ryszard Waśko (narozen v roce 1947 v Polsku) patří mezi významné konceptuální umělce. Ve své práci používá různá média jako fotografie, film, video, instalace, malba a kresba; organizoval projekty - symposia Construction in process (1981-2000) a Łódź Biennale v letech 2004 až 2010. Žije a pracuje v Berlině a zastupuje jej galerie Zak Branicka Gallery. Po období, kdy byl v letech 1970 až 1977 členem Warsztat Formy Filmowej se vrátil k malbě a zabýval se konceptuálním uměním. V 70. letech se zúčastnil XII. Bienále v Sao Paulu, Documenty 6, Festivalu Filmové Avantgardy v Londýně, Sydney Biennale, a XI. Paris Biennale. V roce 1980 byl jediný umělec z východní Evropy, který byl součástí projektu Pier and Ocean (art of 70s) v londýnské Hayward Gallery. v roce 1981 zorganizoval první nezávisle připravenou mezinárodní výstavu a symposium Construction in Process v Lodži. Od roku 1983 žil v NSR. Mezi lety 1990 až 1992 působil jako umělecký ředitel prostoru P.S.1 v New Yorku, od roku 1993 do roku 2008 žil v Polsku, kde připravoval bienale v Lódźi. Zúčastnil se skupinových výstav v Centre Pompidou, Hamburg Kunsthalle, nebo Bienále v Benátkách (1991,1999, 2001, 2007); jeho filmy byly promítány v Tate Modern a MoMA v New Yorku. Waśko vyučoval na St. Martin’s School of Art ve Wimbledonu, na Hochschule der Künst v Berlíně, na Freie Kunstakademie v Essenu. Jeho díla jsou ve sbírkách museí a galerií jako jsou Lenbachhaus Museum v Mnichově, Łódź Art Museum, Berlinische Galerie and Neuer Berliner Kunstverein, Centre Pompidou, Arts Council London, Haifa Museum of Art, Wilhelm-Hack Museum v Ludwigshafenu, Art Collection of the World Bank ve Washingtonu, D.C., nebo Regionální Museum v Bydgoszczi.