Studie emanace podle Jamblicha je jedna ze tří částí rozsáhlejší instalace, inspirované Platónovou teorií o ideích. Další dvě části jsou:
1. Egyptské chápání rozdělenosti duše
2. Hieroglyfická interpretace Platónova dialogu Kritias.
Studie emanace, nebo vyjevování inteligibilních bytostí, je rozpracována v Jamblichově publikaci "O egyptských mystériích”. Autor se nachází na krajní pozici neoplatonské filozofie, je silně ovlivněn východními perskými a židovskými kulty.
Toto se odráží v jeho pojetí inteligibilního světa a  rozvětvené hierachie inteligibilních bytostí. Tyto bytosti lze chápat pouze duchem, nemají barvu podobu ani tvar. Jamblich píše o egyptských  mystériích: “Božské světlo je někdy sváděno pomocí vody, protože je průhledná a pro přijetí světla příhodná.” 

popis: tunel z dřevotřískových desek, uvitř černých, v tunelu instalace devíti kulovitých dvoulitrových baněk, z poloviny naplněných vodou a zavěšených z otvorů v horní desce tunelu.

Na straně 94 Egyptských mystérí píše Jamblichos: "Božské světlo je někdy sváděno pomocí vody, protože je průhledná a pro přijetí světla příhodná.."

daší dvě části studie byly vystaveny na AVU (Egyptské chápání rozdělenosti duše a v pronajatém bytě na Žižkově (Hieroglyfický výklad Platonova Dialogu Kratilos).

Tomáš Hlavina, 1992

Tomáš Hlavina se narodil v roce 1966 v Děčíně. V letech 1986–1989 studoval restaurování uměleckých předmětů a od roku 1989 do roku 1992 v ateliéru Intermedia u prof. Milana Knížáka na AVU  Praze, kde absolvoval magisterské studium v ​​roce 1992. V roce 1989 získal pětiměsíční stipendium Akademie výtvarných umění v Tbilisi (Gruzie), kde studoval středověké gruzínské malířství a architekturu.
Od roku 1990 vystavuje v mezinárodním měřítku, například v Ludwig Forum v Aachenu (1994), Muzeum moderního umění ve Vídni (1999), Fundació Joan Miró v Barceloně (2000) a Muzeum moderního umění v Saint-Etienne (2004) Biennale 2 (2005), SITE Santa Fé (2006) a v Národní galerii v Praze (2007), ve sbírce galerie Wannieck v Brně.
Hlavina obdržel granty od Nadace Pollock-Krasner (1997), Land Niedersachsen Kultusministerium v ​​Německu (2003) a Nadace Lannan (2006) a umělecké rezidenci MacDowell Colony (2004), Santa Fé Art Institut (2006) a Mezinárodní studiový a kurátorský program v New Yorku (2009-2010).
Hlavinovy objekty a instalace  jsou obvykle malé a jednoduché "modely" ze dřeva, kovu, plastu. Jeho objekty jsou více vizuální metafory, otevřené různým kontextům a interpretacím. Dalo by se říci, že jeho minimalistická díla jsou spíše spjaty se středověkým uměním a uměním starověkých civilizací než se současným uměním. Pozoruhodný je humor, který typický pro jeho práci.