Během posledních listopadových dnů měli dva členové Nadace Agosto Foundation možnost zúčastnit se sympozia CESSE (Central European Society for Soundscape Ecology) v maďarské metropoli. Místem historicky prvního ustavujícího setkání potenciálních zakladatelů sítě pro akustickou ekologii se tak stala Budapešť, opakovaně se zmítající v protestech a nepokojích rozpolcené maďarské společnosti. Možná to není náhoda, že země, kde v posledních letech vládne egoistická vláda Fidesz s nesvobodnými populistickými a nacionálními tendencemi, iniciuje zrod společenství, pro které není hlavním programem pouze akustická ekologie, ale obecně citlivé a zodpovědné přístupy v oblasti ekologie, environmentálních věd, umění a vzdělávání. S myšlenkou založení iniciativy přišel pedagog (MOME) a hudebník Csaba Hajnóczy, který byl zároveň hlavním organizátorem letošního symposia.

Julius Fujak and Zsolt Sőrés: Fotograf: Michal Kindernay

Různorodý program odpovídal pestrosti pozvaných hostů napříč obory, od umělců a hudebníků přes organizátory až po akademiky a vědce. Odpoledne probíhaly přednášky a prezentace, večery hosté doprovodili zvukovými performancemi. Jedna z prvních (improvizace Juliuse Fujaka a Zsolta Sőrése) proběhla v sále kavárny Három Holló, která se stala místem dalších zvukových experimentů i během následujícího večera.

Fotograf: Michal Kindernay

První den, tematicky zaměřený převážně na prezentace umělců, jejich projektů a přístupů k tvorbě, se konal na půdě Univerzity umění a designu (MOME). Během třech bloků se představili Rob Mackay s interdisciplinárním projektem Following the Flight of the Monarchs, zaměřeným na ochranu a biofonii motýlů rodu Monarch stěhovavý, nebo Irena Pivka a Brane Zorman, kteří prezentovali mimo jiné i aktivity své organizace CONA a nový umělecký prostor Steklenik – zvukovou a bio akustickou laboratoř, jež je součástí lublaňské botanické zahrady Tivoli.

Petra Kapš: (2018)Fotograf: Michal Kindernay

Dále představil Július Fujak své site-specific hudební projekty, Dijana Protić svůj doktorandský výzkum Exploration of Sound Art Heritage on the Example of CD-ROMs Projects, Petra Kapš projekt Zvuk Ráje - zvukové procházky, jejich interpretace, formy a možnosti poslechu, Manja Ristić zvukovou mapu ostrova Korčula s poznámkami k filosofii a psychologii poslechu, paměti a těla, Jasna Jovicević promluvila o spolupráci na interdisciplinárním projektu The Sound of Birds, ornitolog Árpád Zsoldos vystoupil s úvodem k ptačímu zpěvu a jeho významům a András Buskó pohovořil o hluku a regulacích železniční dopravy. Večer následovala série zvukových performancí, kde mimo jiné vystoupila Petra Kapš či Anamaria Pravicencu, která připravila komponovanou ukázku ze zvukových nahrávek různých umělců navazující na její pravidelné poslechové večery v Bukurešti.

Sławomir Łotysz: (2018)Fotograf: Michal Kindernay

Druhý den byl, mimo autorské prezentace, zaměřen na téma hluku a zvukového znečištění. Dariusz Brzostek přednesl souhrnný příspěvek o rádiu, akustické ekologii a průmyslovém hlukovém znečištění v Polsku a Magdalena Zdrodowska a Sławomir Łotysz hovořili o varšavském zvukovém smogu třicátých let. Sławomir Łotysz všeobecně představil aktivity výzkumného střediska Soundscape Research Studio, jež je součástí Zvukových studií na Wroclavské univerzitě. O zvukovém znečištění a různých zdrojích hluku a jejich začlenění do kompozice a performance dále mluvila Andrea Szigetvári.

Fotograf: Michal Kindernay

Na prezentaci unikátního systému prostorového zvuku 4DSound jeho zakladatele Paula Oomena museli účastníci zajet až na periferii Budapešti. Spatial Sound Institute se nachází v Budafoku v bývalém pivovaru, který se v současnosti přetváří v umělecké centrum s galerií, ateliéry a vlastním rezidenčním programem pod názvem Art Quartier Budapest. 4DSound systém v současnosti disponuje 48 reproduktory ve 4 řadách a ve třech patrech oddělenými železnými mřížkami. Paul Oomen demonstroval kvalitu prostorového prožitku na kompozici Poème électronique pionýra elektronické hudby Edgar Varèse, složené původně pro systém několika stovek reproduktorů pavilonu Philips navrženého Le Corbusierem pro Světovou výstavu EXPO 1958 v Bruselu. Součástí večera bylo rovněž uvedení čtyřkanálové audiovizuální kompozice Csaby Hajnóczyho.

Balázs Kovács: (2018)Fotograf: Judit Imre

Závěrečný den uvedl Miloš Vojtěchovský příklady projektů zaměřených na propojení umění a ekologie a dalších oblastí a také na zvukové mapování. Představili se rovněž Lloyd Dunn jako účastník české skupiny a krátkou prezentaci umělec a pedagog Jan Krtička, Tomáš Šenkyřík předvedl svoji mapu jihomoravské fauny a hovořil o svých zkušenostech s pořizováním nahrávek ptáků. O nebezpečí poškození sluchu v kontextu problematiky a regulace hluku mluvila Anamaria Pravicencu a se svými projekty seznámili účastníky konference i Balázs Kovács a Darko Fritz.

Fotograf: Judit Imre

Večer následovala závěrečná série zvukových performancí v prostorách Budapešťského hudebního centra. Za všechny jmenujme například Andreu Szigetvári a její performance (ve spolupráci s Mártou Murányi ) Beeg Kohlrabi Cantata.

Fotograf: Michal Kindernay

Dle parametrů konference je jasné, že CESSE nebude zaměřena výhradně na vědecké a výzkumné aspekty akustické ekologie, ale především na mezioborové spolupráce, umění, aktivismus a vzdělávání. Letošní konference poukázala na širokoúhlou škálu projektů, organizací i přístupů k tématům, které s akustickou ekologií souvisejí. Věříme, že nová formující se síť aktivit, umělců a organizátorů může oslovit širší publikum a reflektovat současné environmentální problémy. Účastníci konference také společně sepsali prohlášení, ve kterém mimo jiné deklarují otevřenost, spoluzaměření na sociálně kulturní rozvoj, vzájemné sdílení zdrojů a znalostí, udržitelnost ve vztahu člověka a přírodního prostředí a celkovou víru ve formulování lepších řešení pro rozvoj současných společností. Potvrzením zmíněného je i aktualizace názvu na Středoevropskou síť pro sonické ekologie (The Central European Network for Sonic Ecologies – CENSE). Další výroční konference se bude konat v Ústí nad Labem ve spolupráci s Univerzitou Jana Evangelisty Purkyně.

Michal Kindernay