Na chotěbořském hlavím náměstí již mnoho historicky cenných domů nezbylo, ten s číslem popisným 194, zvaný Kohoutův dům, je dnes jednoznačně nejzajímavější stavbou a jedinou, která si zachovala svůj vzhled z doby před požárem města v roce 1832.

 

V poslední době ožívají výlohy omšelé kulturní památky barevnými plakátky, lákajícími na nejrůznější aktivity. Dílny pro děti i dospělé, přednášky a promítání s tématem lidských práv či ekologie, autorská čtení, lekce angličtiny, výstavy, koncerty a další. Na konci února se tu sešli k masopustnímu průvodu rodiče s dětmi a procházeli pak přes náměstí ve veselém průvodu, doprovázeném zpěvem a hudbou. Celý březen tu probíhá cyklus jógového cvičení a meditace, spojený s přednáškami o zdravé stravě a půstech, který vede zahradnice z nedaleké ekologické farmy Zastráň Lucie Pelouchová. V dalších pravidelných jarních kurzech se lze naučit jednoduchému vytváření hudby s použitím malých počítačů a senzorů. 
Společenství lidí, kteří sem docházejí pravidelně, není velké, ale pomalu se rozšiřuje. Chotěboř, ležící ve středu České republiky, na Vysočině poblíž Železných hor, je typické české městečko s odpovídající tradiční kulturní nabídkou (muzeum s galerií na zámku, kino, kulturní dům a sokolovna, knihovna). Širší chotěbořský správní obvod s přilehlými vesnicemi čítá okolo 20 tisíc obyvatel. Otevřený komunitní prostor Zastávka194 je iniciativa chotěbořského spolku Dobrá společnost, který do Chotěboře přináší občanské aktivity, pro česká maloměsta spíš netypické. Spolek funguje již od roku 2013, vznikl jako iniciativa skupiny přátel z Chotěboře a okolí s chutí oživit místní kulturu a aktivizovat společenské dění. K hlavním tématům spolku patří veřejný prostor města a okolí, podpora občanské společnosti a rozvoj alternativních forem vzdělávání. Například každoročně na přelomu srpna a září pořádají členové charitativní Dobropiknik, jehož výtěžek je věnován některé z místních neziskových organizací. Mezi další tradiční akce patří Lokál (akce, na níž zajímaví lidé představují formou krátkých prezentací své projekty), čtenářské dílny, sousedské výměny výpěstků a kulinářských výrobků či Den Václava Havla. Spolek se dlouhodobě snaží o vybudování komunitního parku s přírodním dětským hřištěm v blízkosti městského centra a kultivaci městského veřejného prostoru obecně. 
Členové spolku mají v plánu dům postupně citlivě opravovat a upravovat pro potřeby kulturních a komunitních aktivit Dobré společnosti a dalších spolupracujících spolků a jednotlivců. Dům již nyní poskytuje zázemí pro waldorfský dětský klub Šalamounek a činnosti chotěbořského Spolku pro rozvoj svobodného vzdělávání (k jehož aktivitám patří založení soukromé waldorfskou pedagogikou inspirované lesní školky a školy) a funguje jako sdílená kancelář. Soustředění se na alternativní vzdělávání a aktivity pro děti přichází přirozeně, členové spolku mají děti v předškolním a mladším školním věku, které patří k prvním žákům nové školy. A také proto, že ve spolku jsou kromě lidí uměleckých profesí také pedagogové. V budoucnu by v „Kohouťáku“ mělo být stanoviště v rámci systému sdílení kol, který se spolek snaží v Chotěboři zavést, distribuční centrum lokálních produktů, komunitní kavárna s čítárnou pro děti i dospělé a galerie. Jak to shrnula jedna ze zakládajících členek, grafická designérka a typografka Petra Polívková, autorka veselých plakátů k akcím Dobré společnosti, má to být „klidný kout pro zašití i veselý prostor pro žití.“ 
- Lenka Dolanová