Our installation in four parts:
First was the cleaning and emptying of the space. Objects and small installations reflects the details of the architecture.
Second is the Infinitive Meantime - installation of sand falling for 24 hours through 4 holes in the 12 meters hight ceiling. The sand formed 4 hills. During the entire duration of the exhibition about 16 tons fall which we carried up again.
The third part of the timeless dimension was the acoustic installation of bird songs from rain forest of Mexico.
Lastly the concert of experimental musicians from all over the world completed our Emauzy Project.
Yvonne Christen/Jan Vágner, 1995

---

Yvonne Christen and Jan Vágner participated in the symposium The Meridian Crossing by connecting it with their site specific installation "Project Emauzy" which took place in the Church of Virgin Mary at Prague Emauzy Monastery in summer 1995. After the festival Entrartic Shelf ended several musicians gave performance in the church, co-organized with Borek Holeček from Rachot production.

**Přeložit**
“Na počátku léta roku 1995 realizovali Jan Vágner z Prahy a Yvonne Christen ze Švýcarska Projekt Emauzy. Prostor bývalého kostela v Emauzích zcela vyklidili a vyčistili. Ze čtyř původních otvorů ve svornících gotické klenby se z výšky dvanácti metrů neslyšně a téměř neviditelně 24 hodin denně sypal jemný písek, pozvolna vytvářející na dlažbě kostela čtyři kopce. Tichem stále posvátného prostoru zněl zpěv ptáků z mexických deštných pralesů. Pobýval jsem tam v tiché kontemplaci, byl jsem tam, když písek nabírali do pytlů, aby jej zase vynesli nad klenbu. Říkali, že v průběhu celé výstavy tak vynosí postupně 16 tun. Jan Vágner, který teprve nedávno absolvoval Akademii výtvarných umění, získal během svých studií stipendium k pobytu v Kielu (jako profesor tam působí sochař Jan Koblasa). Ukazoval mi své fotografie z Fríských ostrovů, mezi nimiž lze při odlivu přecházet suchou nohou. Moře po sobě zanechává nádherně zvlněný a zvrásněný jemný písek, tvary, které jsou stopami času. Ukazoval mi i fotografie svých instalací na těchto píscích. Moc jsem si přál zařadit ty fotografie do Vesmíru, ale marně jsme hledali někoho, kdo by byl s to napsat článek o Fríských ostrovech, a hlavně o morfologii písků mořského dna po odlivu. Možná to ani do moderní vědy nepatří, možná proto, že je to krásné, spíše však proto, že čas tvořivý byl z vědy vyloučen a nahrazen časem tikajícím podle předem dané přímky. Nedávno vyšel v prestižním fyzikálním časopise článek, jehož autoři tvrdili, že i přesýpací hodiny tikají. Dolní část hodin umístili na supercitlivé váhy a zjistili, že výsledná nárůstová křivka není přímka, nýbrž vykazuje schůdky, malou periodu. Vůči jinému měření času ovšem, tj. vůči jinému pohybu. Písek v Emauzích neodměřoval své vlastní sypání. Odměřoval věčnost, anebo lépe, jak svou instalaci autoři nazvali, mezidobí.”

Jiří Fiala, _Vesmír_ 74, 538, [1995/9]. 
http://casopis.vesmir.cz/clanky/cislo/cislo/107

Yvonne Christen Vagner (born 1959 in Zug) is visual artist living and working in Zurich Switzerland.

Jan Vágner is Czech sculptor, living and working in Zurich, Switzerland. He graduated in 1992 from Academy of Fine Art, Prague, in 1996 moved to Switzerland with his wife Yvonne Christen. Vagner was a member of the Svárov Group. He Exibited in Czech Republic, Holland, Belgien, Germany, Canada, Austria, Mexico, Switzerland. Between 1997 and 2007 works for the Opernhaus Zürich, Fernsehen DRS, Burbaki Museum Luzern, Expo 02, different Theater and Film productions.