Koncepce výstavy vychází z širokého pojetí termínu komunikace. Počáteční motivací kurátorské dvojice Jana Matulová a Blanka Švédová byla fascinace grafickými partiturami Milana Grygara, Milana Adamčiaka a dalších československých konceptuálních umělců 60. a 70. let a obecněji položená otázka po možných způsobech přenosu informací mezi dvěma umělci. Pozváním několika mladých umělců pracujících s obrazem a zvukem byl nastolen obgenerační rámec pro vypořádání se s touto problematikou.
Východiskem výstavy jsou tři grafické partitury Milana Adamčiaka, instalace ostatních umělců vznikají v reakci na ně, na prostor galerie a na sebe navzájem. Základní princip těchto grafických záznamů hudebních akcí či návodů k nim - převod jednoho média do jiného - je běžným postupem současných audiovizuálních umělců. Výstava klade otázku jak interpretovat termín partitury dnes, jak se během doby proměňuje jejich původní význam a jak současné umění zachází se staršími schématy. Vizuální kompozici můžeme slyšet a zvuk vidět, hranice mezi světem zvuků a vizuálních, grafických schémat je rozrušena.
Originální partitury Milana Adamčiaka jsou podkladem pro nástěnnou a interaktivní radio instalaci Richarda Loskota. Grafickým záznamem zvuku se zabývá Michal Kindernay a jeho počítačem generované kresby doprovázené videozáznamem jsou obdivným komentářem tvorby Milana Grygara. Radim Labuda uskuteční Lorem ipsum III, koncept formální hry s možnostmi videozáznamu podle předem daných pravidel. Pavel Havrda vystaví „kus štítu“, nalezený předmět, odkazující k hudební tvorbě Milana Adamčiaka. Spolu s Janem Pleslem na něj při vernisáži také zahrají.
Kurátorky: Jana Matulová, Blanka Švédová
Doprovodný program k výstavě v galerii Školská 28:
V sobotu 11.6. v galerii dílna pro děti a veřejnost, kterou povedou kurátorky výstavy.
Doprovodný program k výstavě v galerii Tranzitdisplay, Ditrichova 9, Praha 2:
28. - 29.6. / 18.00 - 22.00 Tomáš Dvořák/ RGB
Interaktivní zvuková instalace umožňující skupině 5. diváků vytvářet společně s účinkujícími hudbu v reálném čase. Účastníci performance obdrží speciálně upravené baterky, kterými mohou vrhat tři základní barvy světelného spektra / RGB / na projekční plátno. Mícháním základních barev vznikají nové barvy. Světelná kompozice je snímána, ihned analyzována a převáděna do hudebních algoritmů. Výsledkem je neopakovatelná hudební kompozice.
6. 6. od 19.00 Transmusic comp
Beseda s Milanem Adamčiakem a Michalem Murínem, projekce filmu Muzikológ a tvorca, koncert Transmusic comp. Večerem provede Markéta Lisá
Vystavující:
Milan Adamčiak (1946) je významný představitel česko-slovenské experimentální tvorby 70. let. Hudebník, skladatel, muzikolog. Významně ovlivnil neoficiální slovenskou scénu a zasloužil se o její propojení s mezinárodní komunitou zabývající se vizuální poesií, performance a intermédii. Věnoval se experimentální poezii, kterou rozšířil i o hudební experimenty, grafickým partiturám a hudebně prostorovým akcím. Zrealizoval řadu koncertů experimentální hudby. V roce 1989 založil sdružení Transmusic comp., o rok později SNEH (Společnost pro nekonvenční hudbu). V letech 1991-1992 organizoval festival Intermediální tvorby v Bratislavě (FIT), v rámci kterého uspořádal i výstavu partitur Johna Cage, a v roce 1997 získal Danihelsovu cenu za hudbu. Jeho grafické partitury byly v poslední době podkladem k hudebním i tanečním vystoupením (např. taneční představení Petry Fornayové Diamondance: Reloaded z roku 2010). Vystavené práce M.A. zapůjčil laskavě pan Boris Kršňák - Galerie Artandconcept, Praha
Pavel Havrda (1984) studuje v ateliéru interaktivních médii na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Ve svých pracích zkoumá potřebu sbírání, následného třídění a strukturování, dále abstrahování a vytváření obecných vzorců, jejich přenos (mezi médii, obory, v čase) a jejich zpětné zkonkrétnění, aplikování, personifikování. Jeho práce jsou často prostoupeny utopií, ironií a rotací. Dohromady s Janem Pleslem tvoří elektroakustický tandem NoNo/EarIn.
Jan Plesl (1981) studoval v ateliéru interaktivních médií FUD UJEP v Ústí nad Labem. Vede internetový kulturní rozcestník Foodlab, dohromady s Pavlem Havrdou tvoří elektroakustický tandem NoNo/EarIn. Ve svých audio-vizuálních vystoupeních na pomezí koncertu, interaktivní instalace a pracovní dílny mísí akustické a analogové elektronické zvuky. Propojují tak zájem Pavla Havrdy o mechanické hračky a strojky a možnosti vytváření zvuku samočinnou mechanickou cestou a fascinaci Jan Plesla možnostmi zvuku nejjednoduších elektronických systémů a hracích konzolí.
Michal Kindernay (1978), absolvent FAVU Brno v ateliéru ak. mal. Petra Rónaie, jeho tvorba využívá možnosti interaktivního propojení zvuku, obrazu a dalších podnětů. Pracuje v prostředí interaktivních počítačových aplikací pro práci se zvukem i obrazem, jako je například MAX, nebo PureData. Ty využívá převážně jako otevřené a interaktivní kompoziční systémy, jejichž prostřednictvím definuje podobu díla ve formě algoritmu ovlivňujícího různé parametry audiovizuální kompozice v reálném čase. Jeho předchozí práce zahrnují jak videoperformance a instalace, tak interaktivní internetové projekty (It's fun to be bohemian 2007, spolu s Lenkou Dolanovou), často spolupracuje s belgickým zvukovým umělcem Guy Van Belle.
Radim Labuda (1976) pracuje dlouhodobě s médiem videa, které je pro něj prostředkem záznamu každodenních pozorování, vyprávění osobních příběhů, kritických komentářů společensky závažných témat i reflexe současných diskursů umění. Postprodukovaný pohyblivý obraz tvoří základ jeho vizuálních či audiovizuálních instalací. Zvuk chápe jako nedílnou součást obrazu a domýšlení vztahu forma - obsah ho vede k opakovaným návratům k natočenému materiálu a jeho reinstalacím, u kterých jedinečný kontext jejich prezentace nabízí mnoho možných rovin interpretace.
Richard Loskot (1984) je studentem ateliéru vizuální komunikace Stanislava Zippeho TU v Liberci a ateliéru Magdalény Jetelové ABDK v Mnichově. Ve své tvorbě se nejčastěji zabývá technickými (mechanickými i elektronickými), zvukovými a v poslední době též vizuálními (animovanými) instalacemi. Vytvářený pohyb, zvuk či obraz v sobě spojuje řízený mechanismus s momentem náhody a je výsledkem reakce na signály vysílané vnějším prostředím.
