“O mnoho let později, když stál před popravčí četou, vzpomněl si plukovník Aureliano Buendía na ono vzdálené odpoledne, kdy ho otec vzal, aby si prohlédl led.”

Gabriel García Márquez, Sto roků samoty, první řádek, první kapitola.

Výchozí myšlenkou byla rotující kamera, která působením gravitace otáčela směrem k pólu sochy tmavé koule a transformovala kinetickou energii na filmové záběry. Protože prostor, který jsem použil jako studio a laboratoř během svého pobytu, byl původně sýpka, odkazoval jsem také na tuto funkci.

Přiblížil jsem se k nějaké polaritě a použil jsem ji během první části představení – v normálním 3D prostoru a to v kombinaci s projekcí a stínovým záběrem na 2D obrazovce, což umožnilo okamžitý divadelní zážitek.

Použil jsem základní narativy v několika scénách, souvisejících s tématem Sto roků samoty. Představení trvalo půl hodiny a skončilo o půlnoci.

Konec nastal, když jsem sestoupil do prostoru ledových sklepů a 20 metrů dlouhá filmová smyčka a hlas z magnetofonu oznámil, že Kinema Obscura bude ve 24.00 hodin místního času hermeticky uzavřena.

Během následujících dnů po ukončení představení Kinemy Obscury se divák mohl dívat oknem do místnosti, poslouchat gregoriánské zpěvy a pozorovat mne, jak pracuji ve své “laboratoři”.

Poděkování: vyprávění, Renata Čistecká; asistence, Piet van der Werf; videokamera, Daniel Šperl.

Alexander Moust, 1995

Poznámka:

O mnoho let později jsem zjistil, že G. G. Márquez, se narodil ve stejný den jako já, stejně jako Michelangelo Buonarotti.

Co je důležitější:

Když se podívám zpět do minulosti a celého “universa” kláštera v Plasech a sympozií Hermit, byl jsem šťastný, že mohu být jeho malou součástí. Uvědomuji si, že mnoho věcí, které dnes považuji za důležité v příběhu, etice, estetice, historii, začalo v nebo po umělecké škole a Plasech. Měl bych víc než jen zájem, kdybych se mohl zúčastnit nějaké události s podobnou silou, jako byly ty v klášteře Plasy, které v té době organizoval Miloš a tým z Nadace Hermit.

Alexander Moust 2017

Alexander Moust (BE) studoval filmovou režii, kameru, fotografii a jazyky v Nizozemsku a Belgii (Karel de Grote Hogeschool). Od roku 2001 působí jako novinář, spisovatel a cestovatel. Píše pro různé mezinárodní časopisy a noviny. Má studio na produkci videa v Amsterdamu. Je pyšným otcem dcery Roxany, pojmenované podle akce při animaci filmu (Lokomotiva) v prostory ROXY v Praze.

Kontakt: lxndr.nl@gmail.com