Anna Daučíková: 24 Kisses (Flight To Let Z)

sýpka, performance se stolem, sklem a videem
Limbo II, 1999
Klášter Plasy

Anna Daučíková se po absolvování studia v Ateliéru sklo v architektuře na Vysoké škole výtvarného umění v Bratislavě (1978) z osobních důvodů rozhodla odejít do Moskvy, kde se víc jak deset let věnovala sklářské tvorbě, strukturální numerické malbě i konceptuální fotografické a kolážové tvorbě. Tento pobyt fatálním způsobem ovlivnil nejen výběr jejích raných klíčových témat, ale i občansko-aktivistický a sociálně citlivý přístup k formulování vnitřních osobních postojů k tehdejší společnosti.

V 90. letech Anna Daučíková spoluzakládala a spolupracovala na prvním slovenském feministickém časopise Aspekt, který významně přispěl k rozšíření povědomí a diskurzu o feministickém a genderově kulturním kontextu, vydávání překladů významných zahraničních studií. Jako jedna z prvních slovenských umělkyň, která se otevřeně zabývala feminismem a přihlásila se k homosexuální orientaci, se nyní prohlašuje za non-identitarian, aktuálně se věnuje queer teorii a praxi. Daučíková po desetiletí rozvíjí svůj vlastní, často vtipný a ironický styl, skrze který zpochybňuje konvenční představy o genderu, sociální a politické identitě a navíc zkoumá sociální aspekty tělesnosti, sexuality, trans-sexuality, erotiky a obscénnosti.

Daučíkové však nechybí existenciální hloubka. Ve své tvorbě jasně ukazuje neodmyslitelně ukotvenou politiku. Je přesvědčena, že umění je svou povahou politické; nicméně nechává témata a svědectví projít zkouškou osobních zkušeností. Od poloviny 90. let se nepřetržitě věnuje videu, kde působila jako radikální kritička prudérní církevní morálky desexualizovaného a kontrolovaného těla, a zejména proti homofobním útokům kulminujícím na Slovensku v posledních letech. Celá její práce je charakterizována analytickým a kritickým pohledem na společnost, ve které žije, ale nikdy ji povrchně neposuzuje. Naopak ji zajímají každodenní, téměř banální aspekty sociálních trhlin, hledá způsoby, jak je přiblížit a zprostředkovat divákům, aby si na ně mohli udělat vlastní názor na základě osobní reflexe.
Od roku 1999 do roku 2011 byla Daučíková profesorkou na Akademii výtvarných umění a designu v Bratislavě a až do roku 2018 působila jako vedoucí studia Nových médií II na Akademii výtvarných umění v Praze.