Skladba The Unprepared Piano byla uvedena na prvním Limbo festivalu v Plasích v České republice 21. června 1998, přičemž šlo o premiéru. Festival Limbo uspořádal Miloš Vojtěchovský na půdě kláštera Plasy, velkého cisterciáckého kláštera postaveného v roce 1144 a přestavěného na zámek v letech 1661 až 1739. Koncert se konal v sobotu odpoledne v kapli svatého Bernarda.

Práce je rozdělena do tří částí, přičemž každá část je tvořena velmi krátkými úseky. Některé části jsou pouze 30 sekund dlouhé. Hudební materiál je komponovanější než dřívější díla, která skladatel napsal v Praze. Například čtvrtá část první části je stejná melodická linie, kterou hraje pravá ruka, zrychluje a zpomaluje a je rozdělena na 4 pruhy / 3 pruhy / 4 pruhy. Patern se opakuje celkem pětkrát. Proto máte až do konce pět opakování stejné melodické linie v pruzích 4/3/4.

Struktura každého kusu je mírně asymetrická. Například část 3 ve druhé části je 31 taktů 3/4 času plus jeden úder. Ve skutečnosti je to 21 pruhů 3/4 času, jeden pruh 7/4 a čtyři pruhy 6/4. Pulz je však 3/4.

Unprepared Piano byla jedna z posledních představení mého hudebního díla, které jsem uvedl v České republice, kde jsem žil od března 1991. Do Spojených států jsem se vrátil na podzim roku 1998. Jak řekl Herman Melville: „Život to je plavba, směřící domů.“

- Bill LePage

Bill LePage se narodil v Baltimoru v Marylandu v roce 1967. Studoval hru na klavír u své matky Patricie LePage, klasicky školené pianistky, a perkuse u svého otce Lea LePage, perkusionisty Baltimore Symphony Orchestra. Studoval také hru na bicí nástroje na Peabody Conservatory u Johna Lockeho a tympány u Dennise Kaina, tympanisty u Baltimore Symphony Orchestra. V létě před zahájením studia studoval LePage dirigování u Carla Roskotta na hudebním festivalu Eastern, kde měl premiéru prvního orchestrálního díla Sonáta pro orchestr. Mezi jeho učitele skladby na Boston University School of Music byli Bernard Rands a Marjorie Merryman. Během pobytu na Bostonské univerzitě se setkal s Johnem Cageem, který byl na představení své hlavní produkce „komické“ opery Pindemonium, inspirované komiksem Billa Griffitha „Zippy the Pinhead“. Práce byla posouzena časopisem Boston Rock Magazine jako „srovnatelná s mnoha údajně špičkovými newyorskými kusy, ale mnohem zábavnější“. Krátce před smrtí označil na festivalu Almeida v Londýně John Cage pana LePage jako „velmi nadaného mladého skladatele“, když se ho zeptali, kdo by podle něj mohl pokračovat v jeho práci.

V 90. letech žil LePage v Praze. Jeho hudba byla uvedena po celé České republice na festivalech, koncertních sálech a hudebních klubech. Jeho premiéra v New Yorku se uskutečnila v roce 2000 uvedením jeho sólových oper Indické noty a Marlowepera jako součást Sonic Adventure Series na GAle GAtes. Pan LePage působil jako skladatel na mezinárodním koncertním cyklu Begegnungen v rakouském Innsbrucku a švédském Gageego Ensemble. Skladba pro velký soubor a čtyři zpěváky Vytí pro Saddáma spojila hudbu s filmem Matta Bucyho. Premiéru měla na Newyorské univerzitě a poté byla uvedena ve Woodstocku ve Vermontu.

Pan LePage jako uznání své práce získal granty od Nadace pro současné umělecké umění a změnu, Inc.