Boris Bakal (Záhřeb, 1959) je divadelní / filmový režisér a herec, intermediální umělec, kurátor, spisovatel a výtvarník. Opustil Jugoslávii před válkou a žil v exilu v Amsterdamu, Bruselu a Bologni. Několikrát se účastnil symposií Hermit v Plasech (1993, 1994 a 1995) a dílny Pantograf v roce 1999. Pracuje na improvizovaných site-specifických událostech.

Jeho divadelní a filmové projekty, představení, instalace a multimediální práce byly představeny na mezinárodních festivalech a výstavách (Bologna, kulturní město Evropy 2000, Eurokaz, Bitef, Interference, Mess, Hermit a další). S Katarinou Pejović založil v roce 2001 Bacači Sjenki/Shadow Casters, uměleckou platformu, která získala řadu ocenění a ocenění v oblasti multimédií, kulturní paměti, urban-human networks, vzdělávání, workshopů, přednášek, konferencí, urban performancí, instalací a výstav. Byl také iniciátorem a spoluzakladatelem několika uměleckých skupin, sítí, platforem a asociací, jako je Flying University, Orchestr Stolpnik, Záhřebský kulturní kapitál 3000 a Divadlo zřejmých jevů. Vedle dlouhodobého projektu Concrete Love, Boris pracuje na dokumentárních projektech Ex-position a doku-fiction sérii On the Ground of Reason. Jako hostující badatel navštívil New York University (1998), Stony Brook University (1999), Studio Art Centers International (Florence, 2000) nebo Columbia University (New York, 2003) Canterbury, 2013), DAMU (Praha, 2014). Ve své práci se zaměřuje na zkoumání místně a časově specifických akcí, na formy spolupráce a o interaktivitu.

bacaci.sjenki@gma