„Jak bude vypadat tvářnost malířství, básnictví, hudby za sto let? To nikdo nemůže dnes říct. Nastane dlouhé mezidobí, tak jako po pádu Athén, nebo Říma, mezidobí způsobené vyčerpáním výrazových prostředků, stejně jako vyčerpáním smyslu vědomí samého. Lidstvo, aby se mohlo znovu spojit s minulostí, musí naleznout novou jednoduchost, bez níž umění nemůže znovu začít.“
E. M. Cioran

---

Emil Cioran (1911–1995) byl rumunský filozof a esejista, který publikoval díla jak v rumunštině, tak ve francouzštině. Vystudoval filozofii na univerzitě v Bukurešti. Na studiích potkal své celoživotní přátele a souputníky: budoucího dramatika Eugène Ionesca, budoucího religionistu Mirceu Eliadeho a budoucího filozofa Constantina Noicu. Všichni se na studiích přiklonili k určité verzi fašismu.
Jeho tvorba byla poznamenána všudypřítomným filozofickým pesimismem a často se zabývá problematikou utrpení, úpadku a nihilismu. Mezi jeho nejznámější práce patří Na výšinách zoufalství (1934) a Trouble with Being Born (1973). Od roku 1949 se natrvalo usadil v Paříži. První jeho francouzsky psaná kniha Krátká historie rozkladu, získala prestižní cenu Rivarol v roce 1950. V této éře se spřátelil Paulem Celanem, Samuelem Beckettem  či Henri Michauxem. Bydlel sice v Latinské čtvrti, ale žil se svojí partnerkou Simone Boué v izolaci mimo veřejný život. Jeho dílo bylo někdy označováno za dekadentní a misantropické. Saint-John Perse nicméně Ciorana označil za největšího francouzského spisovatele po Paulu Valéry.