zvuková akce s průvodním slovem

Prostor centrální kupole klášterního kostela Zvěstování Panny Marie v Mariánské Týnici bude ozvučen hlasem a capella a strunnými nástroji, zvonkohrami a "kosmickými ladičkami".

"Akustika v sakrální architektuře byla vztahována nejen k hudební harmonii makrokosmu - k "hudbě sfér“ naší Sluneční soustavy, ale též k mikrokosmu - k duši a tělu člověka. Strunné nástroje, jako jsou starověké harfy či lyry, bývaly pro chrámovou praxi naladěny podle "planetárních tónů", v antice zasvěcených jednotlivým múzám. Středověká ladění gregoriánských chorálů zajišťovala vznik alikvótních tónů, jež utvářely paralelně znějící „andělské chóry“. Sakrální stavby, vystavěné na principech “posvátné geometrie”, se tak skládaly z velkých ozvučnic, harmonizujících vnitřní i vnější svět člověka. Sonická geometrie posvátných zpěvů v barokní architektuře často vytvářela i zvukové proudy,  „alchymicky“ se proměňující ve světlo". 
Hana Blochová

---

RNDr. et Mgr. Hana Blochová absolvovala dějiny výtvarného umění na Filosofické fakultě a Přírodovědecké fakulty UK Praha, studovala technologii restaurování uměleckých děl na VŠCHT v Praze a výtvarnou kritiku na filosofické fakultě MU v Brně. Je autorka několika knih z oblasti umění, historie a filosofie,  zaměřuje se zejména na filosofii, hudbu, architekturu a výtvarné umění starověku a středověku. Od roku 2017 vede Karlštejnskou školu svobodných umění „Kvadrivium.“ Studovala sólový zpěv, hru na klavír a varhany, příčnou flétnu a harfu. Hraje na repliky středověkých a renesančních hudebních nástrojů: varhanní portativ, harfy, psalteria a flétny. Vystupuje sólově, se souborem Kvinterna i jinými soubory staré hudby. Ve své hudební praxi se zaměřuje hlavně na starou hudbu 12. - 17. století. Od roku 2014 vede soukromou školu praktické muzikoterapie v Olomouci. V letech 1992 – 2012 působila jako ředitelka Festivalu staré hudby v Českém Krumlově. Připravuje a nahrává i hudbu k filmu a divadlu a je autorkou řady uměleckých multimediálních projektů, jako např. Mystica, Alchymia, Terra Mystica, Kosmické sítě, Mystéria a Egypt. Natočila muzikoterapeutické DVD s posvátnými vokály a se souborem Kvinterna či sólově deset CD se středověkou, etnickou a autorskou hudbou (Arta Records). 

---

Poutní kostel Zvěstování P. Marie a cisterciácké probošství
1710, 1720 - 1764,
stavebníci: opati cisterciáckého kláštera v Plasích

Jako jeden z nejbohatších církevních center v Čechách dokázal plaský klášter využít Santiniho schopností v plné míře. V pamětním zápise kláštera je v roce 1710 uváděno schválení projektu nového poutního kostela, včetně ambitu a probošství v Mariánské Týnici. Samotná stavba probíhala velmi zvolna. Do konce života opata Evžena Tyttla  bylo dokončeno jen západní ambitové nádvoří a provedeno obvodové zdivo. Vlastní kostel byl vysvěcen až v roce 1762. Po zrušení plaského kláštera v roce 1784 byl po jedno a půl století areál v Mariánské Týnici téměř neudržován a havarijní stav skončil zřícením kopule a kleneb kostela v roce 1920. Spolek pro záchranu Mariánské Týnice postupně opravoval ambity a provizorně zastřešil kostel. V roce 2005 byla znovu vznesena hlavní kopule chrámu. Samotná stavba kostela je založena na půdorysu řeckého kříže. Nad osou je osazena výrazná kopule, ramena jsou kryta mansardovými střechami. Západní ambitové nádvoří je doplněno nárožními kaplemi. Jsou založeny do šestiúhelného půdorysu a kryty plackovými klenbami. Celá stavba probošství a kostela působí ve svém solitérním provedení, umístěná v pohledových zónách volné krajiny organicky a je příkladem Santiniho ucelené koncepční činnosti.