Hanna Rose Shell je filmařka a historička vědy a technologií. Zaměřuje se na životní prostředí, média, vojenská studia a materiální kulturu, a to především prostřednictvím filmu, multimediální a kurátorské činnosti, ale i formou akademických publikací. Svými analýzami nabourává stále neudržitelnější předěl mezi výrobou a spotřebou, uměním a technologiemi i vynalezáním a recyklací. Od maskovacích sítí, starého oblečení, rozkládající se rostlinné hmoty a dalších artefaktů, které kreativním způsobem využívá, se odráží k odkrývání historických posunů v moderních teoriích sebepoznání, přírody a reprezentace. Svými pracemi nejen přispívá k pokroku poznání v akademických kruzích, kde působí, ale také poskytuje důležitý historický a tvůrčí kontext pro současné otázky v oblasti vytváření udržitelných prostředí díky inovacím v transformačních a biometrických technologiích.

Její film Blind (2012) o fenomenologii maskování a její site-specific instalace Camoufleurs (2008), jsou příklady jejích interdisciplinárních přístupů. Instalace i film spolu s multimediálními performancemi a environmentálními interakcemi, z nichž vznikly, dokumentují „hru na schovávanou“ a zároveň s ní samy experimentují. Zkoumají, jak být či nebýt spatřeni v přírodě i ve filmu. Hanna také k tématu vydala knihu Hide and Seek: Camouflage, Photography and the Media of Reconnaissance, kde skrze několik případových studií sleduje vývoj kamufláže, tak jak se rozvíjela v kontrapunktu technologických pokroků ve fotografii, vojenských inovací i dosud nevyřešených záhad přírodních dějin. Dnes se kamufláž obvykle považuje za textilní vzorek – proplétanou strukturu zelené a modré. Ale v Hide and Seek se kamufláž odhaluje jako mnohem více – soubor institucionálních struktur, multimediální umění a permutace subjektivity, k níž došlo během dvacátého století v prostředí stále více zprostředkovaném fotografickou a filmovou intervencí.

Textil a odpad stojí v centru jejích současných prací a jsou také tématem, které rozvede na výstavě Vlákna, klubka, tkaniny – myšlenky jsou tenká vlákna v Oblastní galerii Vysočiny v Jihlavě. V projektu Shoddy Aliens o textilním odpadu a také v experimentálním multimediálním dokumentárním filmu Seconhand (Pepe), vytvořeném ve spolupráci s Vanessou Bertozzi, zachytila příběh oblečení z druhé ruky, které putuje ze Severní Ameriky na Haiti, sešitý dohromady vzpomínkami židovského imigranta, živícího se sběrem odpadu. Film s podmanivým zvukem umělce Luka Fischbecka odhaluje tajemství trhu s použitým šatstvem i nečekaná spojení mezi lidmi v éře globalizace.

Hanna Rose Shell, docentka v programu Věda, technologie a společnost na MIT, se zúčastnila mnoha mezinárodních výstav a festivalů (ZKM v Karlsruhe, Machine Project Gallery v Los Angeles, Berwick Research Institute v Bostonu, Harvard University v Cambridge, Ritsumeikan University v Kyotu, Museum of Modern Art v New York City atd.).

V rámci rezidenčního programu představí Hanna Rose Shell své filmy v pražském artovém kině Ponrepo, vystoupí s tematickými přednáškami v Praze a v Jihlavě se zúčastní kolektivní výstavy Vlákna, klubka, tkaniny – myšlenky jsou tenká vlákna v Oblastní galerii Vysočiny.