Jan Malý (1954 – 2017) patřil k první generaci absolventů katedry fotografie na pražské FAMU (1973–1978). Během studia na sebe upozornil dokumentaristickým talentem v sérii Herna U Nováků a Jazzklub Reduta. Je také známý dokumentací předválečné architektury, spoluautorstvím cyklu portrétů Český člověk, porevolučními záběry z Bretaně či cyklem Na silnici. Ve všech fotografických polohách má úžasnou empatii a vytáhne z toho to, co je podstatné. Fotograf se proslavil zejména časosběrnou sérií velkoformátových portrétů Český člověk, na které pracoval od roku 1982 s Ivanem Lutterem a Jiřím Poláčkem. Nápad dokumentovat portréty českých lidí vznikl zcela nečekaně při fotografování krojů na Moravě, při němž autoři využili polní fotografický ateliér kopírující denní osvětlení, se kterým procestovali řadu českých měst a některá zahraniční. Výsledný archiv, který byl doplňován (i po tragické smrti I. Luttera v roce 2001), představuje sociologicky a etnograficky nedocenitelnou studii Čechů a jejich postupně se měnících podob.

Dalšímu tématu - fotografii architektury se od osmdesátých let věnoval na popud Rostislava Šváchy a Petra Wittlicha, kdy dokumentoval opomíjenou předválečnou architekturu. S Rostislavem Šváchou pracoval na knize Od moderny k funkcionalismu: proměny pražské architektury první poloviny dvacátého století a později pracoval pro publikaci Secesní Praha Petra Wittlicha.

Jan Malý se vrací v sérii Bretaň (90. léta) k cestě ve staré škodovce po Bretani. Na jednotlivé snímky nechal sítotiskem nanést texty ze staré učebnice francouzštiny. O většinu negativů Malý přišel, když domácí jeho posledního ateliéru vystěhoval 95 % materiálu včetně negativů, fotek, fotografické techniky do kontejneru. Poslední cyklus Na silnici  z 90. let zachycuje postavy trhovců a improvizované stánky podél silnic.